Za časů upatlaných vraždiček
Jsme zklamáni z úrovně vrahů demokracie? Čekali bychom ďábelsky promyšlený zločin, oběť zasaženou tak přesně, že ihned bezhlesně skoná, aniž si toho ostatní v sále všimnou? Potopení lodi za zvuku orchestru? Okupaci? Místo výjevů z popkultury nebo zkratkovitého dějepisu kolem sebe pozorujeme tuhle okresní ligu sabotérů a sabotérek; nekompetentních a servilních vůči oligarchům i vůči sobě navzájem, avšak v daných podmínkách docela efektivních.
Mluvíme-li o brutální svižnosti destrukce práva, státu, médií, soudržné společnosti, zároveň vlastně víme, že se to v jednotlivých liniích společenského a politického života děje už velmi dlouho. A že je třeba dál v konkrétních situacích vytrvale jednat.
Autorky a autoři zářijových i říjnových re:vizí jisté zdroje dnešních pokusů o rozvrat rozkrývají, ukazují historické paralely a smějí se kýči včetně jeho akademických verzí, který má ukonejšit. Přinášíme ukázky badatelské a umělecké práce lidí, kteří se snaží do veřejného prostoru vstupovat i za zhoršených podmínek a udržovat v něm nároky na důstojný život všech.
Milé čtenářky, milí čtenáři, je pravděpodobné (v době uzávěrky ne zcela jasné), že toto dvojčíslo re:vizí je poslední. V každém případě děkujeme více než dvěma stovkám lidí a mnoha organizacím, které časopisu umožnily a pomáhaly vzniknout a žít. Díky patří autorkám a autorům, spřáteleným časopisům, galeriím, muzeím, knihovnám, kavárnám, kolegyním a kolegům z oblastí práva, administrace, produkce, tisku a dalším. Oceňujeme inspirativní součinnost tvůrčích osobností nadnárodního akademického ekosystému, a hlavně děkujeme vám, čtenářstvu, za pozornost a stimuly.
Přejeme dobré a veselé časy! •
redakce