revize re:vize časopis

editorial

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Rozmanitá těla a jeden vzorový předmět touhy

Když vzpomínáme nebo když vnímáme obrazy minulosti, které nám někdo připravil, naše těla obvykle něco výrazného zakoušejí. Tělesný rozměr historie není žádným nepodstatným ozvláštněním nějakého jiného, „skutečného“ poznání ani intelektuálním rozmarem poststrukturalistické teorie. Proměnami a pohyby těla jsou vedeny ty nejzákladnější lidské přístupy k minulosti.

historietěla

01.08.2026 |redakce | editorial

Moc a málo vody

Přišlo to jak velká voda. Uteklo to jako voda. Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Tichá voda břehy mele. Zavřela se nad ním voda… Voda je v lidových rčeních a úslovích nezřídka představována jako živel, jejž člověk neovládá, jako substance proudící ve svém vlastním rytmu a připomínající člověku jeho konečnost. V písních, lidové poezii a pohádkách je voda, všudypřítomná a potřebná součást života, také často nazývána zdrobnělinami – voděnka, vodička, deštíček, studánečka, studánka… 

Digitální stopaEkologické limityMocenské nástrojeSymbolika vody

01.06.2026 |redakce | editorial

Jaro a změna

Re:vize se přehouply přes dvacet vydaných čísel. První volné číslo mířící ke třicítce vznikalo na přelomu zimy a jara, v týdnech, kdy se příroda hmatatelně mění, lidé změnu vyhlížejí a pohled z okna je zaručeně nadějnější než titulky novin o dalších rozpoutaných válkách, aroganci mocných a lidské zlobě.

klimatická krizemocpolitikaproměnavoda

04.05.2026 |redakce | editorial

Cválat na hřbetech bezejmenných

Elity; aristokracie, oligarchové – slova, která evokují uzavřené (výlučné, „sociálně vyloučené“, jak nedávno vtipkovali autoři podcastu Škrty) světy. Světy bohatství, zvláštního druhu moci, a čím dál mizivější odpovědnosti. Snadno podlehneme iluzi, že mocenské elity jsou čímsi nevyhnutelným, soběstačným, ba věčným, že působí shůry, vklíněny do tradice a posilovány symboly. Ostatně na vytváření takového dojmu se vynakládají nemalé síly a prostředky.

aristokracieelitymocnerovnostoligarchie

01.04.2026 |redakce | editorial

Leckdo ovšem shledal, že se podžil

Doba zvýšené ostražitosti a zbytnělé nedůvěry ve veřejném prostoru trvá už docela dlouho, učíme se v balastu kluzkých vjemů ne přežívat, ani podžívat, ale žít. Mezi fejkovým videem, kde se tuleň zamiluje do kozy, sestřihy šílených politických „vizí“ a floskulemi „umělé“ „inteligence“ hledáme pevné body. V re:vizích autorky a autoři většinou demaskují záludnosti jazyka vizuálního, březnové číslo ovšem vrací pozornost ke slovům.

kritické myšleníumělá inteligence

02.03.2026 |redakce | editorial

Nevyzpytatelná hudba terénních záznamů

Dvoutaktní rytmus časopisu re:vize obvykle spočívá ve střídání tematické odstředivosti lichých čísel a dostředivostí čísel sudých, obkružujících konkrétní jev. Tentokrát, na začátku „nového roku“, technicistní metaforiku centrifugy či spirály opouštíme a jmeme se opatrně a zvědavě brodit spíše sedimenty času, hledajíce těžko zbadatelné body zvratu, „chvíle, kdy se rozpadne dosavadní řád“, jak to v rozhovoru čísla brilantně popisuje belgická spisovatelka Caroline de Mulder nebo v článku o exilovém autorovi Dmitriji Gluchovském rusistka Jitka Komendová.

časproměnazahálkazvuk

05.01.2026 |redakce | editorial

Della dissimulazione onesta? 

V roce 1641 vydal básník a filozof Torquato Accetto (1590/98–1640) spis Della dissimulazione onesta (O počestné přetvářce). Cílem pamfletu bylo zamyšlení, jak vyjadřovat své názory v době, kdy vládne inkvizice, aniž by se člověk dostal do nesnází.

cenzuradějinyspolečnost

01.12.2025 |Ivan Foletti | editorial

Před katastrofou?

Autoři listopadových re:vizí se do toho pustili opravdu zhurta: ve svých textech odhalují symbolické násilí minulosti a současnosti, popisují stigmatizaci menšin a jen s malou nadsázkou přemýšlejí nad tím, co naši planetu čeká, až na ní nebudou žít lidé. 

historieumělá inteligencevěda

04.11.2025 |Ivan Foletti | editorial

Nadávat u piva nestačí

Říjnové re:vize míří podle mého soudu přímo k jádru problému, dotýkají se toho, co je pro odolnost (nebo dokonce pro přežití) naší společnosti nejdůležitější ze všeho: školství. Pestrá mozaika příběhů od středověku do dneška, jež naši autoři vyprávějí, ukazuje, že kvalitní vzdělávání bylo naprosto klíčovou otázkou v různých dobách i místech, šlo o základ pro lepší svět. Vyjevuje také, že je-li školství uchopené špatně, stává se z něj nástroj sebedestrukce společnosti.

dějinyškolstvíspolečnost

01.10.2025 |Ivan Foletti | editorial

Zelená duše doutná

Olivovníky jsou ztělesněná paměť, dožívají se tisíců let, ale jen proto, že o ně někdo po celou dobu pečuje. Znamená to, že na Krétě, kam nás ve svém strhujícím článku zavede Věra Klontza-Jaklová, lidé pečují o některé stromy nepřetržitě pět tisíc let. Jde o příběh symbiózy, respektu a tradice. Škoda jen, že aktuální snahy o maximalizaci zisku tento neskutečný (a skoro nekonečný) příběh narušují!

dějinyekologiereziliencespolečnost

01.09.2025 |Ivan Foletti | editorial