revize re:vize časopis

editorial

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Cválat na hřbetech bezejmenných

Elity; aristokracie, oligarchové – slova, která evokují uzavřené (výlučné, „sociálně vyloučené“, jak nedávno vtipkovali autoři podcastu Škrty) světy. Světy bohatství, zvláštního druhu moci, a čím dál mizivější odpovědnosti. Snadno podlehneme iluzi, že mocenské elity jsou čímsi nevyhnutelným, soběstačným, ba věčným, že působí shůry, vklíněny do tradice a posilovány symboly. Ostatně na vytváření takového dojmu se vynakládají nemalé síly a prostředky.

aristokracieelitymocnerovnostoligarchie

01.04.2026 |redakce | editorial

Leckdo ovšem shledal, že se podžil

Doba zvýšené ostražitosti a zbytnělé nedůvěry ve veřejném prostoru trvá už docela dlouho, učíme se v balastu kluzkých vjemů ne přežívat, ani podžívat, ale žít. Mezi fejkovým videem, kde se tuleň zamiluje do kozy, sestřihy šílených politických „vizí“ a floskulemi „umělé“ „inteligence“ hledáme pevné body. V re:vizích autorky a autoři většinou demaskují záludnosti jazyka vizuálního, březnové číslo ovšem vrací pozornost ke slovům.

kritické myšleníumělá inteligence

02.03.2026 |redakce | editorial

Nevyzpytatelná hudba terénních záznamů

Dvoutaktní rytmus časopisu re:vize obvykle spočívá ve střídání tematické odstředivosti lichých čísel a dostředivostí čísel sudých, obkružujících konkrétní jev. Tentokrát, na začátku „nového roku“, technicistní metaforiku centrifugy či spirály opouštíme a jmeme se opatrně a zvědavě brodit spíše sedimenty času, hledajíce těžko zbadatelné body zvratu, „chvíle, kdy se rozpadne dosavadní řád“, jak to v rozhovoru čísla brilantně popisuje belgická spisovatelka Caroline de Mulder nebo v článku o exilovém autorovi Dmitriji Gluchovském rusistka Jitka Komendová.

časproměnazahálkazvuk

05.01.2026 |redakce | editorial

Della dissimulazione onesta? 

V roce 1641 vydal básník a filozof Torquato Accetto (1590/98–1640) spis Della dissimulazione onesta (O počestné přetvářce). Cílem pamfletu bylo zamyšlení, jak vyjadřovat své názory v době, kdy vládne inkvizice, aniž by se člověk dostal do nesnází.

cenzuradějinyspolečnost

01.12.2025 |Ivan Foletti | editorial

Před katastrofou?

Autoři listopadových re:vizí se do toho pustili opravdu zhurta: ve svých textech odhalují symbolické násilí minulosti a současnosti, popisují stigmatizaci menšin a jen s malou nadsázkou přemýšlejí nad tím, co naši planetu čeká, až na ní nebudou žít lidé. 

historieumělá inteligencevěda

04.11.2025 |Ivan Foletti | editorial

Nadávat u piva nestačí

Říjnové re:vize míří podle mého soudu přímo k jádru problému, dotýkají se toho, co je pro odolnost (nebo dokonce pro přežití) naší společnosti nejdůležitější ze všeho: školství. Pestrá mozaika příběhů od středověku do dneška, jež naši autoři vyprávějí, ukazuje, že kvalitní vzdělávání bylo naprosto klíčovou otázkou v různých dobách i místech, šlo o základ pro lepší svět. Vyjevuje také, že je-li školství uchopené špatně, stává se z něj nástroj sebedestrukce společnosti.

dějinyškolstvíspolečnost

01.10.2025 |Ivan Foletti | editorial

Zelená duše doutná

Olivovníky jsou ztělesněná paměť, dožívají se tisíců let, ale jen proto, že o ně někdo po celou dobu pečuje. Znamená to, že na Krétě, kam nás ve svém strhujícím článku zavede Věra Klontza-Jaklová, lidé pečují o některé stromy nepřetržitě pět tisíc let. Jde o příběh symbiózy, respektu a tradice. Škoda jen, že aktuální snahy o maximalizaci zisku tento neskutečný (a skoro nekonečný) příběh narušují!

dějinyekologiereziliencespolečnost

01.09.2025 |Ivan Foletti | editorial

Můj stín bude smutnit v pozadí

„Můj stín bude smutnit v pozadí,“ napsala básnířka Ruzanna Voskanjan, aby vyjádřila své pocity tváří v tvář zdánlivě nevyhnutelnému faktu, tedy dohodnuté svatbě své dcery, která si jednou – aby byla věrna tradici – bude muset vzít naprosto neznámého  muže. Téma žen, které jsou společností diskriminované (a někdy  i týrané), v červencových re:vizích bohužel silně rezonuje. Stejně  tak se napříč číslem setkáváme s neveselými příběhy o tom, k čemu  může vést tvorba exkluzivní národní identity.

ArménieodbojRuskoženská otázka

07.07.2025 |Ivan Foletti | editorial

Vzpomínky na populismus

O domnělém úspěchu turecko-italské kulturní diplomacie

Rád si občas představuji historiky budoucnosti, kteří budou studovat druhé desetiletí 21. století (tedy pakliže tu ještě nějací historici bu­dou). Kromě problémů spojených s digitalizovanými prameny, které budou podle všeho mizet jako sníh na slunci, je možná bude trápit jistá jednotvárnost našeho politického zřízení.

historiepolaritapolitikapopulismus

02.06.2025 |Ivan Foletti | editorial

Mýty, které dělí

Deníky se od ledna nepřetržitě plní články, jež se pojí s postavou staronového prezidenta Spojených států (jméno vynechávám, abych mu nepřidával body do bobtnající citovanosti). Zákony, které tento zaměstnanec amerického lidu zběsile podepisuje (a silou protlačuje), ve mně většinou probouzejí smutek či depresi. Více či méně explicit­ně podporují násilí, hamižnost, sobectví, a není divu, že se z každého ranního probuzení pro mnoho Evropanů stalo trauma: jaká hrůza se přes noc za oceánem zase odehrála?

historiemýtypolitika

01.05.2025 |Ivan Foletti | editorial