Mozek a obrazy uprchlíků

11.02.2025 |Ladislav Kesner |vizuál

1. Celkový záběr na skupinu uprchlíků z doby evropské migrační krize (EMC_AC)

2. Islámský terorista ve výhružném gestu (IT_GT)

3. Detail trpící tváře oběti přírodní katastrofy nebo nehody (VAC_EF)

4. Detail tváří trpících lidí prchajících za evropské migrační krize (EMC_EF)

Fota © Kesner, L., Fajnerová, I., Adámek, P., Buchtík, M., Grygarová, D., Hlinka, J., Kozelka, P., Nekovářová, T., Španiel, F., Tintěra, J., Alexová, A., Greguš, D., & Horáček, J. (2020). Fusiform activity distinguishes between subjects with low and high xenophobic attitudes toward refugees. Frontiers in Behavioral Neuroscience, 14, Article 98.

Studie, kterou realizoval tým z Národního ústavu duševního zdraví v roce 2016 v době první vlny takzvané evropské migrační krize, sledovala, jak míra xenofobie a vybrané psychologické rysy podmiňují neurální mechanismy vnímání mediálních obrazů uprchlíků. Z několika set studentů lékařských fakult, kteří vyplnili online dotazník určující míru jejich xenofobie vůči uprchlíkům, byly vybrány dvě skupiny po patnácti lidech na opačných pólech (nejvíce a nejméně xenofobní). Ti pak podstoupili podrobnější psychologické testování a experiment ve funkční magnetické rezonanci (fMRI). Hlavním výsledkem bylo, že u více xenofobních subjektů byla neutrální odpověď charakterizována aktivací fusiformního gyru, což je oblast mozku primárně odpovědná za identifikaci tváří. Výsledek lze interpretovat tak, že xenofobnímu postoji vůči uprchlíkům odpovídá na úrovni mozku nevědomý mechanismus zvýšené ostražitosti vůči zobrazením migrantů. Jinak řečeno: psychologický postoj xenofobie vůči uprchlíkům má základ v objektivně měřitelném mechanismu mozkové odpovědi. •

Autor je historik umění.

11.02.2025 |Ladislav Kesner |vizuál