revize re:vize časopis

esej

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Vmezeřováním vstříc novým vazbám

O hledání definic queer těl

Před padesáti lety vydal Michel Foucault své přelomové Dějiny sexuality (Gallimard, 1976, česky 1999), ve kterých mapuje (nejen) zrod veřejného diskurzu o roli, projevech a výchylkách sexuality. Právě poslední zmíněné staví Foucault do popředí, když definuje vývoj společenského vnímání homosexuality napříč stoletími.

filozofieliteraturaqueertělo

11.08.2026 |Barbora Vacková | esej

Zhoubné obrazy pověry

Reinkarnace a proměny rituálních vražd

V létě 2025 znovu zesílila kritika Izraele za jeho postup v Pásmu Gazy, tentokrát kvůli dalším omezením distribuce humanitární pomoci. Ty podle lidskoprávních organizací, novinářů i představitelů OSN dovedly obyvatele pásma doslova až k hladomoru. Podle všeobecně uznávané iniciativy IPC (Mezinárodní klasifikace fází potravinové bezpečnosti) dosáhla úroveň podvýživy na části území nejvyššího, pátého stupně. Svět obletěly fotky vyhladovělých Palestinců včetně malých dětí a v médiích se intenzivně diskutovalo o statistikách potvrzujících, že krize způsobila smrt několika desítek civilistů hladem.

antisemitismushistorievýtvarné umění

17.07.2026 |Jan Dienstbier | esej

Nepřátelské feminismy Sophie Lewis

Konec příběhu o feminismu a lásce, které zvítězí nad fašismem a nenávistí

Před lety jsem v rámci svého bádání o ženách aktivních v krajněpravicovém hnutí vedla výzkumný rozhovor s Evou Hrindovou, zakladatelkou islamofobní a antigenderové organizace Naštvané matky. Když mi vyprávěla, jak v devadesátých letech pořádala v Olomouci feministické akce, na kterých vystupovala mimo jiné Jiřina Šiklová, přišlo mi to absurdní. Jak se z feministky stala představitelka grassrootové krajněpravicové scény? Nedokázala jsem to tehdy pochopit.

feminismus

11.07.2026 |Eva Svatoňová | esej

Vodní světy

Hydrohistorie a představy o planetární energii

Ve filmu Vodní svět (Waterworld, 1995) je Země téměř zcela zatopená. Jedna z nejvýraznějších scén filmu se odehrává nikoliv během bitvy nebo bouře, ale při tichém aktu směny: v malé nádobě je odměřována pitná voda, je pečlivě střežena a obchoduje se s ní jako s nejcennější komoditou na planetě.

antropocénhydrocentrismusinfrastrukturamocstandardizace

09.06.2026 |Carlos Fernando Teixeira Alves | esej

Otrávená studně

Spiknutí proti křesťanům

Na Velikonoce roku 1321 se v Périgordu v Akvitánii objevily první zprávy o novém spiknutí namířeném proti všem křesťanům Západu: lidé postižení malomocenstvím se údajně koordinovaně pokusili otrávit studny, aby zdravé nakazili leprou či přímo způsobili jejich smrt.

antisemitismusbiologická válkaHaganapogromytrávení studní

07.06.2026 |Jan Dienstbier | esej

Budiž na moři země silná a široká!

Voda ve slovanských vyprávěních o stvoření světa

Slovanské „mytologické“ příběhy o stvoření světa známe výlučně díky pozdějšímu, modernímu folkloru. To s sebou samozřejmě nese nemálo potíží, chceme-li se dozvědět něco o dávných představách o vzniku světa, protože lidová vyprávění a zlidovělé apokryfy jistě nelze považovat za doklady archaických mytologií. 

Ambivalence živludualismusMýtus Earth-DiverSlovanská kosmogonie

03.06.2026 |Jiří Dynda | esej

Bohatství u moci

Ze zahraničních odborných debat o oligarchii a oligarších

Debaty o oligarchii v USA a v Maďarsku jsou rozvinuté. Poučení z nich může být užitečné právě v době, kdy do čela české vlády nastoupil muž, jehož hlavní politickou vlastností je jeho bohatství.

autoritářstvíoligarchiepolitologie

13.04.2026 |Ondřej Slačálek | esej

Příběhy o lásce a protivenství a jejich protivenství

Pozdně byzantský román mezi bádáním a překladem

Teze Wolfganga Isera, že čtenář je spolutvůrcem literárního díla, je dnes v literární teorii obecně přijímána – a předmoderní literatura se nabízí jako jeden z jejích nejvýmluvnějších dokladů. Jak jiný musel být čtenářský (či ve starších dobách často posluchačský) zážitek v antice nebo středověku! A také jak odlišně oproti nám tytéž texty vnímali a hodnotili čtenáři a čtenářky před sto či padesáti lety...

Byzancliteraturapřekladromán

18.03.2026 |Markéta Kulhánková | esej

Houževnaté dědictví

Výmluvnost tuzemských čtenářských deníků padesátých a šedesátých let

Když se mi nedávno vyskytla možnost přednášet studentkám knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, položil jsem jim otázku, která z nich si ve škole musela vést čtenářský deník. Všechny do jedné zvedly ruku. Potvrdily tím vytrvalost fenoménu, který mě jako skandinávského bohemistu se zájmem o knižní kulturu a dějiny čtení vždy fascinoval, hlavně proto, že na Severu nic takového neznáme. 

četbaideologieliterární deníkyškolství

06.03.2026 |Roar Lishaugen | esej

O nezávislých myslích  

Chvála flanérství historika umění

Představte si sebe, jak se procházíte městem. Jdete pomalu, máte čas; jdete spolu s dalšími lidmi – někteří jdou také pomalu, jiní pospíchají, aby stihli přijít kamsi včas či se setkat s někým blízkým. Stáváte se tak součástí městského urbanismu, pohybem v čase doplňujete veřejný prostor mezi různými místy – body, v nichž se zastavíte a očima spočinete na objektu na domovní fasádě nebo ve výloze obchodu. Přitom se jakoby bez zájmu díváte kolem a sami jste viděni jinými.

chůzedějiny uměníflanérstvíurbanismus

17.02.2026 |Jiří Kroupa | esej

Paradox, či nezbytnost? 

Produktivní zahálka v akademickém prostředí

„Odpor nemusí vždy vypadat jako zuřivá aktivita; někdy je nejradikálnějším činem prostě být, nenechat se vtlačit do očekávaných forem produktivity.“
Lorna Finlayson

„Zahálka je matkou všech ctností, zejména té největší – svobody.“
Josif Brodskij

časfilozofieškolstvísociologievěda

11.02.2026 |Filip Vostal | esej