Doba temna na amerických univerzitách
O omezování akademických svobod
Univerzity jsou hrozbou pro americkou společnost a duši. Takto kriticky nad vysokými školami přemýšlí někteří Američané již od 18. století, a i proto univerzity představují hromosvod amerických kulturních válek – a nejinak je tomu nyní, za vlády prezidenta Donalda Trumpa.
Harvard – zdroj „temnoty“
V první polovině 18. století zažívaly britské kolonie v Severní Americe intenzivní křesťanské obrození a kritici starých pořádků označovali nejstarší americkou univerzitu, Harvard, za zdroj „temnoty“. Trnem v oku zůstaly vysoké školy a akademici i na přelomu 19. a 20. století, kdy jejich obviňování z bolševismu nebylo ničím neobvyklým. V padesátých letech 20. století se v důsledku obav z infiltrace vzdělávacích institucí komunisty útoky proti akademikům zintenzivnily, a to především v důsledku aktivit senátora Josepha McCarthyho. Učitelé a akademici byli vyšetřováni kvůli údajným sympatiím ke komunismu a Sovětskému svazu, mnozí se ocitli na seznamu nežádoucích osob, jiní dostali vyhazov. Dvacet států zavedlo povinné přísahy státních zaměstnanců (včetně učitelů a akademiků), že nejsou členy komunistické strany. Ti, kteří odmítli podepsat, museli skončit. I proto se studenti a vyučující báli probírat ve výuce potenciálně citlivá témata jako například otázku občanských práv. Kritické myšlení bylo potlačeno.
Nejvyšší soud USA však v padesátých letech vydal několik rozhodnutí, která vedla k ochraně akademických svobod. Mccarthismus postupně opadnul a hnutí za občanská práva i druhá vlna feminismu vnesly do amerického vysokého školství přelomové změny: univerzitní kampusy začali navštěvovat poprvé ve větším počtu studenti z etnických menšin a ženy. Právě rozšíření přístupu k univerzitnímu vzdělání a ochrana menšin ze strany federální vlády a soudů se staly zdrojem další vlny kritiky vysokých škol. Hlasité protesty univerzitních studentů proti válce ve Vietnamu pak jen potvrdily přesvědčení „tradičněji“ smýšlející části společnosti, že univerzity jsou indoktrinačním aparátem a líhní protiamerických, sekularizačních a radikálně levicových nálad.
Tato domněnka u části americké společnosti přetrvala a následně ve 21. století ještě zintenzivnila. Konzervativní a libertariánští politici a intelektuálové opakovaně poukazují na nebezpečí potenciální masivní indoktrinace na kampusech, nárůst projevů antisemitismu, ustupování náladám studentů a cancel culture proti konzervativně smýšlejícím vyučujícím či hostům. Stejně jako před šedesáti lety jsou to studentské protesty, tentokrát proti izraelské vojenské operaci v Gaze v roce 2024, které opět v očích kritiků stvrdily liberálně-progresivní nastavení univerzit.
Posledních deset let působení Donalda Trumpa v politice tuto kritiku legitimizovalo a od ledna roku 2025 vede současný prezident a ministerstvo školství proti americkým univerzitám otevřenou válku. Žaloby, cenzura, otevřené vyhrožování a bezdůvodné vyšetřování ze strany federální vlády má rektory donutit k tomu, aby zrušili většinu liberalizačních výdobytků z šedesátých let 20 století. Výroky prezidenta, mnohých jeho poradců, ministrů, ideologů hnutí Make America Great Again, členů Republikánské strany i pastorů o marxismu na univerzitách, antiamerikanismu a rasové diskriminaci vůči bělošským studentům přitom zní jako ozvěny mccarthismu a snaha o návrat do padesátých let 20. století. Některé státní univerzity trumpovskou vizi terciárního vzdělávání bez „levicové indoktrinace“ a ochrany menšin okamžitě zavádějí do praxe.
Cenzura Platóna
O Texasu se mnohdy hovoří jako o laboratoři moderního amerického (ultra)konzervatismu a dění na texaských veřejných univerzitách je toho dokladem. Texaští zákonodárci zavedli v květnu 2025 v souladu s prezidentovými dekrety významná omezení akademických svobod. Správní rady univerzit – jejichž členové jsou jmenováni guvernérem státu – mohou nově vytvářet komise s cílem přezkoumat akreditace a studijní plány a následně vyřadit kurzy, jejichž náplň považují za ideologicky nevhodnou nebo nesplňující požadavky pracovního trhu. Zákon posiluje moc politických nominantů ovlivňovat obsah výuky na texaských univerzitách a cíleně na kampusy vpouští ideologii posvěcenou guvernérem. Naopak odbornost a akademické svobody jsou zákonem strategicky omezovány.
Již na podzim roku 2025 se dopady zmíněného zákona, v kombinaci s prezidentským dekretem ustanovujícím existenci pouze dvou pohlaví, projevily na jedné z největších amerických univerzit, Texas A&M. Univerzita na začátku září propustila profesorku americké literatury poté, co si na obsah jejího kurzu o dětské literatuře stěžovala jedna ze studentek semináře. Kritizovala konkrétně diskuzi o genderové identitě a sexualitě, a to přesto, že téma bylo předem zmíněno v sylabu a popisu předmětu i v univerzitním katalogu kurzů. Studentka vyučující obvinila z výuky tematiky údajně zakázané samotným prezidentem USA a nařkla profesorku z porušování zákonů – konfrontaci si přitom natáčela na telefon, video zaslala jednomu republikánskému zákonodárci, on je následně zveřejnil online a svoji alma mater veřejně obvinil z indoktrinace studentů „LGBT+ ideologií“. Rektor univerzity profesorku nejprve přeřadil k jinému kurzu, ale pod politickým tlakem a po zveřejnění videa degradoval děkana fakulty i vedoucí katedry anglistiky. Po guvernérově výzvě, aby nadto ještě vyhodil samotnou profesorku, došlo k propuštění vyučující a o pár dnů později také k rezignaci rektora.
Incident odstartoval další překotné změny na kampusu Texas A&M: byť správní rada měla k první revizi akreditací přistoupit až v roce 2027, vedení univerzity přijalo restriktivní opatření již na konci roku 2025. Zmínky o genderu, sexualitě, ale i rase a etnicitě musely být odstraněny ze zhruba dvou set kurzů a vyučujícím byly nařízeny změny sylabů a výukových materiálů. Některé kurzy musely být zcela smazány z akreditací a studijních plánů. Cenzurní aktivity dosáhly absurdních rozměrů například ve chvíli, kdy měla být z filozofického kurzu s názvem „Současné morální otázky“ odstraněna četba Platóna. Vyučující kurzu nakonec zakladatele athénské Akademie z kurzu nevyřadil, ale pouze jeho „problematické“ texty o sexualitě nahradil materiály věnujícími se svobodě projevu a akademickým svobodám.
K cenzuře a potlačování akademických svobod ve jménu boje proti indoktrinaci a propagaci neamerických hodnot dochází rovněž na dalších texaských univerzitách. Na Univerzitě Texas Tech raději sama skončila dlouholetá profesorka komunikačních studií, než aby přistoupila na audit sylabů svých kurzů. Na Texaské státní univerzitě někteří vyučující preemptivně označují studijní materiály popisky jako „cenzurováno“ či „nečtěte“. Guvernér státu Texas zároveň zastavil vydávání víz pro zahraniční studenty a akademiky, zavelel ke zrušení veškerých center a kanceláří zajišťujících diverzitu, rovnost, inkluzi a vůbec ochranu menšin a podepsal zákon omezující politická shromáždění a protesty na kampusech.
K Nejvyššímu soudu
Texas je pouze jedním z řady států, které využívají antiintelektuální a cenzurní kampaně vedené Bílým domem pro získání kontroly nad univerzitami. Oklahomský guvernér zrušil profesorské definitivy, aby mohly státní univerzity flexibilněji propouštět akademiky, kteří nepřistoupí na výuku hodnot a obsahu určených státem. Oklahoma si přitom na podzim prošla podobným virálním skandálem jako Texas A&M, po němž byl na popud studentky neprávem propuštěn vyučující. Stát Florida již několik let omezuje obsah učiva v otázkách genderu a rasy a rozšiřuje ochranu věřících studentů napříč státním školstvím. I další státy vedené republikány se snaží zavádět podobné zákony a přistupují k obdobným krokům jako Texas, Oklahoma či Florida.
Lze samozřejmě doufat, že stejně jako před 70 lety do této dynamiky vstoupí Nejvyšší soud – ostatně propuštěná profesorka již Texas A&M zažalovala a doufá, že její případ může dojít právě až k nejvyšší instanci. Zastala se jí i etická komise univerzity. Avšak současné rozložení sil v Nejvyšším soudu je oproti padesátým a šedesátým letům 20. století zcela opačné a hrozí, že soudci cenzurní snahy a omezování akademických svobod posvětí. Americké vysoké školství tak čekají další roky temnoty – tentokrát vycházející přímo z Bílého domu. •
Autor je amerikanista.