revize re:vize časopis

kino

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Důstojnost vyděděncům! 

Flákání jako alternativa amerického snu

Imperativem vedoucím k naplnění amerického snu byl odjakživa především důraz na tvrdou dřinu. Pracovní morálka se stala modlou (nejen) v americké společnosti i kultuře, byť se pravidelně objevovala díla, jejichž hrdinové tomuto ideálu vzdorovali. Nejspíš prvním byl Rip Van Winkle ze stejnojmenné povídky Washingtona Irvinga, publikované roku 1819.

filmUSA

25.02.2026 |Tomáš Stejskal | kino

Víkend je zvláštní čas, čas svobody

Lidé v neděli před válkou

V roce 1929 v Berlíně dostali dva mladí režiséři, Robert Siodmak a Edgar G. Ulmer, scénář (nebo spíše cosi připomínající scénář) od budoucího slavného scenáristy a režiséra, tehdy třiadvacetiletého Billyho Wildera. Dostali také kameramana (a ne ledajakého, dostali Eugena Schüfftana, zodpovědného za speciální efekty ve filmech Fritze Langa) a malý rozpočet, aby vytvořili film o jedné neděli v životě pěti obyvatel Berlína – taxikáře, jeho ženy modelky, obchodního cestujícího, prodavačky gramofonových desek a filmové asistentky –, kteří se rozhodli vyrazit společně na piknik. Nakonec vyrazili pouze ve čtyřech, jelikož žena taxikáře celý den prospala.

BerlínfilmNěmeckoprácevolný čas

21.01.2026 |Alexandr Khakhanov | kino

Dějinám neutečeš 

O zakázaném filmu Komisařka od Alexandra Askoldova

Cenzura, zákazy, veřejná projednávání, rušení připravených představení, obvinění z kosmopolitismu, z poklonkování Západu. To všechno provázelo jakéhokoliv sovětského autora, který se jen trochu vymykal konjunktuře. Podzemní literatura, samizdat, tamizdat, zakázaní umělci, tajní skladatelé: vrstev neoficiálního podzemního umění v SSSR bylo mnoho, a když se dnes mluví o sovětském umění, pojednává se často v první řadě právě o tom, co tehdy bylo na okraji.

cenzurafilmSovětský svaztotalitarismus

23.12.2025 |Alexandr Khakhanov | kino

Tři a půl hodiny otázek

O filmu Andrej Rublev Andreje Tarkovského a divných dobách

V Treťjakovské galerii v Moskvě, což je nyní pro lidi (nejen) z Evropy už nedostupný a zapomenutý prostor, je velký sál s cyklem religiózně symbolistního malíře Michaila Něstěrova (1862–1942) věnovaným životu pravoslavného světce Sergeje Radoněžského. Obrazy lavírují na hraně mezi ikonou, lidovým kolorovaným tiskem lubokem a malbou peredvižniků.

Andrej RublevfilmRusko

19.09.2025 |Alexandr Khakhanov | kino