#RomanEmpire
Nostalgie po ztracené hegemonii nejen na TikToku
Hashtag #RomanEmpire nasbíral do konce roku 2023 v aplikaci TikTok více než 1,8 miliardy zhlédnutí. Tento trend – nesmírně populární v USA i ve světě – sestával z krátkých videí, v nichž se uživatelky ptají mužů (otců, manželů, bratrů, přátel atd.), jak často myslí na starověký Řím: „Jak často myslíš na Římskou říši?“ Soudě podle jejich odpovědí, pokud na Římskou říši nemyslíte alespoň třikrát nebo čtyřikrát měsíčně, děláte něco špatně – někteří muži dokonce uvedli, že na ni myslí až třikrát denně! Ačkoli je na místě se ptát, nakolik lze takový trend na sociálních sítích brát vážně, zdá se, že mnozí z mužů na těchto videích své odpovědi opravdu vážně myslí.
Své postoje hájí a jejich partnerky, dcery nebo přítelkyně s hrůzou zjišťují, jak obrovskou část vnitřního života dotazovaných toto historické období zřejmě zabírá. Muži nabízejí celou plejádu důvodů, od fascinace gladiátory přes akvadukty až po slávu římských legií a všemocného císařského Říma. K příčinám úspěchu tohoto trendu se vyjádřily také desítky odborníků: uvádějí mimo jiné glorifikaci minulosti postavené na patriarchátu a jasném rozdělení mezi pohlavími, touhu znovuobjevit klasickou podobu hyperbolizované mužnosti, jež se ve společenském životě 21. století jaksi ztrácí, fascinaci dobýváním, nostalgii po impériu symbolizujícím hegemonii bílé, cisgenderové maskulinity…
Všechny tyto důvody přímo souvisejí se způsobem, jakým bylo Římské impérium v posledních desetiletích prezentováno v populární fikci, zejména filmové – od Ben Hura (1959) až po Gladiátora (2000) a brzy Gladiátora 2 (2024). Triumfují v ní naolejované bicepsy a – co je důležité – tato fikce se zakládá na pohledu na dějiny, který se zformoval v 19. a 20. století. Prameny, díky nimž si představujeme a poznáváme římské dějiny, zpracovávali spisovatelé a historici-muži, pro něž Řím od 18. století představoval ideální počátek hegemonické, koloniální a mocné Evropy (a potažmo i amerického impéria). Ztělesňoval pro ně sen o hegemonii, jenže ten v očích mnohých ve 21. století ohrožují nová mocenská centra, globalizace, migrace, boj za rovnoprávnost pohlaví a genderovou identitu. Více než starověký Řím tedy tito muži oplakávají jeho pád – pád, který odráží strach bílého muže ze ztráty privilegií.
Tenhle strach se nezrodil v době TikToku, ani zdaleka ne…
„Od 18. století odborníci předložili nejméně 210 důvodů dekadence a pádu Římské říše.“
Sahají od tradičnějších názorů, jako je stěhování národů a imploze říše, až po důvody, které se jasně pojí s konkrétní politickou situací, v níž byly tyto důvody formulovány: rasový úpadek, komunismus, homosexualita, impotence, konspirační teorie o „grand remplacement“, tedy o výměně evropského obyvatelstva a za obyvatelstvo neevropské, znečištění atd. Shoda sice nepanuje, ale jedno je jasné: pád Říma přímo zrcadlí ohlašovaný pád Západu. Nedávno americký historik Kyle Harper za potlesku komunity „Fridays for Future“ představil obraz velké říše, která se nevyhnutelně zhroutí v důsledku klimatických změn a epidemií…
Výzkum v humanitních vědách – od historie po archeologii –, stále méně ovládaný machistickými narativy, se dnes snaží zdůraznit, jak moc byl ve skutečnosti římský svět všem klišé vytvořeným od 18. do 20. století vzdálený. Ačkoli trend #RomanEmpire může na první pohled vypadat jako obyčejný vtip, ve skutečnosti ukazuje, že nás zkreslené představy o minulosti stále ovládají. A starověký Řím se může stát symbolem maskulinity prodchnuté obavami z konce konkrétní civilizace právě proto, že tyto obrazy historie hrají i ve 21. století hlavní roli. •
Autor je historik umění.