revize re:vize časopis

všechny články

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Normativní těla jsou plná výjimek

Rozhovor se španělským spisovatelem Alejandrem Albánem o queer maskulinitě v hispánské literatuře

Současná hispánská literatura stále častěji otevírá otázky zobrazování těla a identity. Spisovatel a psychiatr Alejandro Albán nastiňuje transmaskulinní pohled na zkušenost tranzice, hovoří o hranici mezi autobiografií a autofikcí a o napětí mezi literárním a klinickým jazykem ve své tvorbě.

lidská právaliteraturaqueertělo

13.07.2026 |Tomáš Herzán | rozhovor

Nepřátelské feminismy Sophie Lewis

Konec příběhu o feminismu a lásce, které zvítězí nad fašismem a nenávistí

Před lety jsem v rámci svého bádání o ženách aktivních v krajněpravicovém hnutí vedla výzkumný rozhovor s Evou Hrindovou, zakladatelkou islamofobní a antigenderové organizace Naštvané matky. Když mi vyprávěla, jak v devadesátých letech pořádala v Olomouci feministické akce, na kterých vystupovala mimo jiné Jiřina Šiklová, přišlo mi to absurdní. Jak se z feministky stala představitelka grassrootové krajněpravicové scény? Nedokázala jsem to tehdy pochopit.

feminismus

11.07.2026 |Eva Svatoňová | esej

Odolnost, ale i citlivost prosím pěkně

Rozhovor s ombudsmankou Univerzity Karlovy Kateřinou Šámalovou

Jak zjistíte, co je a co není nevhodné chování na vysoké škole nebo na akademickém pracovišti? Máte pocit, že se vám děje něco nepravého, ale nevíte, jak to popsat a zda je to „dost závažné“? Víte, na koho se obrátit? Má akademická hierarchie nějaké meze? Hovoříme s ombudsmankou Univerzity Karlovy.

lidská právaresilienceuniverzity

09.07.2026 |Libuše Bělunková | rozhovor

Srdečně zdraví

Na popis pandemie turbokonzervatismu, narcismu, toxické žvanivosti, invazivního diletantismu, nového středověku (kdokoli z nás může pokračovat) skýtají dějiny humanitních věd a umění spoustu přesných nástrojů, s nimiž dokážeme zacházet bravurně, ba žongléřsky, radostně. Butler, Orwell, Foucault, Chaplin, Federici, můžeme vybírat z provázaných playlistů donekonečna a úlevu či status nám to přinést může. Ale u pouhé diagnózy, v horším případě u karaoke, se naše bravura brzy vyčerpá. Zůstaneme se svou zranitelností.

lidská právaresilienceuniverzity

07.07.2026 |redakce | editorial

Nebezpečí pod hladinou

O fascinaci, strachu a touze ovládat

Jednou jsem se potápěla se ženou, která měla obrovský strach z mořských hadů. Ponor byl krásný – a najednou se za ní objevil mořský had. Vůbec si ho nevšimla. Díval se jí zezadu přes rameno a mně ten moment připadal jako věčnost. Člověk by neměl pod vodou zadržovat dech, ale já jsem to napětím udělala: Co když se otočí a uvidí ho? Mám ji na něj upozornit?

antropocentrismusblue humanitiesfaunagaleofobiežraloci

21.06.2026 |Clare Brant | západ

Moc teče s vodou

Od akvaduktů po datová centra

V období největšího rozkvětu měl Řím pravděpodobně téměř milion obyvatel. V antice žádné jiné středozemní město takové velikosti dlouhodobě nedosáhlo. Pro metropoli zmíněných rozměrů nebyl přístup k vodě otázkou komfortu, ale podmínkou městského uspořádání a politické stability. Lidé potřebovali pít, mýt se, zavlažovat a pěstovat rostliny, zásobovat lázně a udržovat město v chodu. 

AIakvaduktyantikakřestpitná vodaŘím

17.06.2026 |Adrien Palladino | západ

Žrout energie, vody a vzácných zdrojů

O AI a jejích vyhlídkách

Věděli jste, že při současném vývoji umělé inteligence (AI) spotřebuje jen tato technologie v roce 2030 stejné množství elektřiny jako celé Japonsko? A že už v současnosti spotřebovává takové množství vody, které odpovídá celosvětové spotřebě balené vody? Nástup pokročilých technologií umělé inteligence v sobě skrývá enormní ekologické náklady, o nichž nám však společnosti OpenAI, Google či DeepSeek nic neříkají. Přitom jestli AI může kromě psaní textů a některých dalších úkonů něco skutečně výrazně urychlit, tak je to ekologický kolaps civilizace.

AIdata centraenergiepitná vodasuchozdroje

15.06.2026 |Radek Kubala | společné dějiny lidstva

Od kontaminované vody k divadelním scénám 

Příběh amerického města Flint

Na první pohled vypadá voda tekoucí z kohoutku stejně v každé domácnosti. Je čirá, bezbarvá a samozřejmá – natolik, že si její dostupnost většina lidí ani neuvědomuje. Ve městě Flint v americkém státě Michigan se však právě obyčejná sklenice vody stala symbolem hlubšího společenského problému: nerovnosti, moci a rasové diskriminace.

diskriminaceFlintpitná vodaUSA

13.06.2026 |Andrea Holešová | západ

Vodní světy

Hydrohistorie a představy o planetární energii

Ve filmu Vodní svět (Waterworld, 1995) je Země téměř zcela zatopená. Jedna z nejvýraznějších scén filmu se odehrává nikoliv během bitvy nebo bouře, ale při tichém aktu směny: v malé nádobě je odměřována pitná voda, je pečlivě střežena a obchoduje se s ní jako s nejcennější komoditou na planetě.

antropocénhydrocentrismusinfrastrukturamocstandardizace

09.06.2026 |Carlos Fernando Teixeira Alves | esej