Do hospody nelez
O urputnosti zprivatizovaného rasismu
Sedím v místní hospodě a domlouvám se s Erikem, kdy a kde se potkáme. Neviděli jsme se pár měsíců. Za mnou ale nepřijde, pojedeme o pár kilometrů dál do jiného města. Je Rom a ti do zdejších hospod nepatří. Rozdíl mezi mnou a Erikem jako zákazníky ve zmíněném podniku je právě v barvě kůže, která v tomto případě předznamenává nerovné zacházení a je důvodem, proč je Erikovi odepřeno s námi posedět v hospodě ve městě, ve kterém on celý život žije.
Židovský nos Zacka Polanského
Nekončící dlouhé linie vylučujících karikatur a dnešní odpovědnost
V květnu 2026 publikoval konzervativní deník The Times kreslený vtip, na němž předseda britské Strany zelených (Green Party) zezadu kope do hlavy policistu zasahujícího taserem proti zločinci. Karikatura vzbudila vzápětí značný poprask. Polanského, pocházejícího z rodiny litevských Židů, kteří do Británie kdysi uprchli před nacismem, totiž zachycuje s nadměrně velkým a zahnutým nosem, který Židům už po staletí přisuzuje vizuální tradice antisemitismu.
Furtum sacrum
O krátkém, leč slavném putování lebky svaté Zdislavy
V květnu letošního roku se český mediální prostor významnou měrou zaplnil tématem, jež by v době masivní ekologické polykrize, válek, genocidy na Blízkém východě, znepokojivých zpráv z oblasti vývoje AI, zkrátka uprostřed hroucení světa, jak jsme jej dosud znali, očekával asi málokterý čtenář – v hlavní roli se totiž ocitla bezmála osm století stará relikvie lebky svaté Zdislavy ze severočeského Jablonného.
Spiritus Noctis
Barrandov 22:15–00:45
Je noc. Stojíš na prázdné ulici, světlo pouličních lamp se odráží na mokrém asfaltu. Kolem šumí stromy. Cinkání obojku posledního venčeného psa se vzdaluje. Zafouká slabý vítr a pak se rozprostře ticho. Vědomě zpomalíš dech. Vnímáš sám sebe, jak stojíš na prázdné ulici. Zakloníš se, nebe je tmavě modré, měsíc za mraky. Strach vychází z nejistoty. Dřív nebezpečí uslyšíš, než ho uvidíš.
Odborné názory jsou na obtíž
Rozhovor s architektkou a urbanistkou Annou Vinklárkovou o městech a bydlení
Jak se s krizí bydlení vypořádají v Berlíně, Mnichově či Vídni a jak v Praze? Co a komu přinese novela stavebního zákona? Z čeho pramení mocenské podrývání neziskových organizací, odborných úřadů i nezávislých badatelek a badatelů? Hovoříme s inženýrkou architektkou Annou Vinklárkovou z nevládního spolku Arnika.
Za časů upatlaných vraždiček
Jsme zklamáni z úrovně vrahů demokracie? Čekali bychom ďábelsky promyšlený zločin, oběť zasaženou tak přesně, že ihned bezhlesně skoná, aniž si toho ostatní v sále všimnou? Potopení lodi za zvuku orchestru? Okupaci? Místo výjevů z popkultury nebo zkratkovitého dějepisu kolem sebe pozorujeme tuhle okresní ligu sabotérů a sabotérek; nekompetentních a servilních vůči oligarchům i vůči sobě navzájem, avšak v daných podmínkách docela efektivních.
Koulařka i fotbalistka
Československé filmové hrdinky zamilované do sportu
Přestože je sport pořád v symbolické rovině považovaný především za doménu mužů, čím dál častěji se v něm prosazují i ženy. Finanční odměny i prestiž jsou sice stále mezi gendery distribuovány nerovně, ale se ženami se už víc počítá jak v aktivní hře, tak na straně fanynek a divaček. Československé dívky měly před rokem 1989 v tuzemské kinematografii především dva identifikační vzory: koulařku Jitku z Metráčka a fotbalistku Ivanu ze snímku Ivana v útoku.