re:vize - re:vize časopis

Realita Ruska předčila dystopii

Nad knihou Dmitrije Gluchovského My. Deník pádu

Invaze na Ukrajinu v únoru 2022 způsobila v kolektivním vědomí ruské společnosti i v konkrétních životech bezpočtu ruských občanů šok a trauma, jež se ruští novináři, umělci či intelektuálové znovu a znovu snaží reflektovat. Jako by ve zlomových okamžicích dějin nebyl prostor pro fikci: ruská nezávislá nakladatelství žijí především z literatury faktu, vzápětí překládané do řady jazyků, neboť i neruská čtenářská veřejnost prahne po porozumění otázce, jak se to mohlo stát.

Gluchovskij literatura paměť Putin Rusko Ukrajina

13.01.2026 |Jitka Komendová | východ

O čase v práci

dějiny práce stres volný čas

11.01.2026 |Michele Foletti | komiks

Rozdělené příběhy

Kde se vzaly queer dějiny umění?

Jak se etabluje nová oblast akademické práce v humanitních vědách? Nezřídka navazuje na silný laický proud zvídavosti a promýšlení, na odvážný aktivismus. Platí to stejně třeba v USA jako v českých zemích.

Československo dějiny umění queer USA

09.01.2026 |Ladislav Jackson | esej

Ještě jsme se neuzdravili

Rozhovor s belgickou spisovatelkou Caroline de Mulder

Naše pohledy na minulost, i tu mohutně probádávanou v pracích mnoha myslitelů v oborech historie, sociologie, etiky, sociologie, gender studies a dalších, se mohou značně prohloubit a překvapivě změnit perspektivu díky tvorbě umělecké; fikci. Hovoříme s autorkou románu o nacistickém spolku Lebensborn.

druhá světová válka historie literatura

07.01.2026 |Míla Janišová | rozhovor

Nevyzpytatelná hudba terénních záznamů

Dvoutaktní rytmus časopisu re:vize obvykle spočívá ve střídání tematické odstředivosti lichých čísel a dostředivostí čísel sudých, obkružujících konkrétní jev. Tentokrát, na začátku „nového roku“, technicistní metaforiku centrifugy či spirály opouštíme a jmeme se opatrně a zvědavě brodit spíše sedimenty času, hledajíce těžko zbadatelné body zvratu, „chvíle, kdy se rozpadne dosavadní řád“, jak to v rozhovoru čísla brilantně popisuje belgická spisovatelka Caroline de Mulder nebo v článku o exilovém autorovi Dmitriji Gluchovském rusistka Jitka Komendová.

čas proměna zahálka zvuk

05.01.2026 |redakce | editorial

Tak vám gratuluju!

Po stopách (ne)schváleného moderního umění na Moravě

Když v Jedovnicích na Blanensku vystoupáte strmou ulicí od náměstí, brzy mezi košatými stromy zahlédnete siluetu barokního kostela sv. Petra a Pavla. Tato stavba na kraji obce, obklopená hřbitovem a farou, dlouho bojovala s vlhkostí ze skalnatého podloží, jež postupně narušila její statiku. V roce 1948 proto došlo k zavedení kanalizace a dalším nezbytným opravám včetně provizorního zvýšení věže. Opravy však k zachránění celé památky nestačily.

20. století ČSSR umění

25.12.2025 |Jakub Sochor|Jakub Straka | lokál

Dějinám neutečeš

O zakázaném filmu Komisařka od Alexandra Askoldova

Cenzura, zákazy, veřejná projednávání, rušení připravených představení, obvinění z kosmopolitismu, z poklonkování Západu. To všechno provázelo jakéhokoliv sovětského autora, který se jen trochu vymykal konjunktuře. Podzemní literatura, samizdat, tamizdat, zakázaní umělci, tajní skladatelé: vrstev neoficiálního podzemního umění v SSSR bylo mnoho, a když se dnes mluví o sovětském umění, pojednává se často v první řadě právě o tom, co tehdy bylo na okraji.

cenzura film Sovětský svaz totalitarismus

23.12.2025 |Alexandr Khakhanov | kino

Co dělat?

Cenzura a Nikolaj Černyševskij

Zpoza zdí Petropavlovské pevnosti v Petrohradě (věznice, do níž carský režim zavíral své odpůrce) a zpod rukou cenzorů vyšel na jaře 1863 text, jenž změnil osudy mnoha lidí: nadchl tehdejší revolučně laděnou mládež a jeho oblíbenost neupadla ani o dvacet let později, kdy jej přečetl mladý Lenin, který v něm uviděl „zdroj energie na celý život“. Není divu, že v období sovětské vlády kniha patřila mezi povinnou literaturu nejen v Sovětském svazu, ale v celém východním bloku.

cenzura literatura Rusko

21.12.2025 |Karolina Foletti | východ

Všechny články