Vlády Socialistické sovětské republiky Arménie, Ázerbájdžánské socialistické sovětské republiky i Socialistické sovětské republiky Gruzie na jedné straně a vláda Velkého národního shromáždění Turecka na straně druhé, sdílejíce zásady bratrství národů a práva národů na sebeurčení a jsouce vedeny přáním navázat mezi sebou trvalé, srdečné vztahy a nepřetržité upřímné přátelství založené na společných zájmech obou stran, se rozhodly uzavřít za účasti Ruské socialistické federativní sovětské republiky smlouvu o přátelství […]

Jen vzácně se historikovi dostane pocty od vlády, a ještě vzácněji jména historiků rezonují v mediálním prostoru. Letos však do pařížského Pantheonu vstoupí Marc Bloch, geniální medievalista a hrdina odboje, který byl v roce 1944 zastřelen nacisty. Francie mu tak vzdává nejvyšší hold.

Pařížské hřbitovy Père-Lachaise, Montparnasse či Montmartre představují oázy klidu uprostřed udýchaného velkoměsta. Pro místní i turisty jsou vyhledávanými místy odpočinku, bezcílného toulání, lze tu pozorovat běh času, obdivovat funerální umění i vykonat svéráznou pouť.

Čím se mezi sebou slovně častovali husité a jejich odpůrci? Jak vypadala středověká disputace? Můžeme v Husově charismatickém vystupování nalézt rysy populismu? Hovoříme s klasickou filoložkou a historičkou, která se dominantně věnuje 15. století a dílu Jana Husa.

„Můj stín bude smutnit v pozadí,“ napsala básnířka Ruzanna Voskanjan, aby vyjádřila své pocity tváří v tvář zdánlivě nevyhnutelnému faktu, tedy dohodnuté svatbě své dcery, která si jednou – aby byla věrna tradici – bude muset vzít naprosto neznámého  muže. Téma žen, které jsou společností diskriminované (a někdy  i týrané), v červencových re:vizích bohužel silně rezonuje. Stejně  tak se napříč číslem setkáváme s neveselými příběhy o tom, k čemu  může vést tvorba exkluzivní národní identity.

Kdybychom zavřeli oči a uslyšeli slovo Řím, asi každému z nás by v jedné z prvních myšlenek či obrazů vyvstalo Koloseum. Jeden z novodobých divů světa a jedna z nejnavštěvovanějších památek Věčného města. Není proto divu, že i mé kroky vedly při návštěvě Říma do Kolosea. Přestože se fronta návštěvníků někdy line kolem celé památky, podařilo se mi projít všemi bezpečnostními kontrolami bez delšího čekání.

V roce 2016 přestaly být periferie periferiemi. V roce, kdy si Britové odhlasovali výstup z Evropské unie a Donald Trump se poprvé stal prezidentem USA, se pozornost udivených světo­vých médií obrátila k odlehlým, nerozvinutým a přehlíženým oblastem a k jejich obyvatelům: co je to za lidi, kteří se cítí tak nespokojení, tak naštvaní a tak odcizení, že jsou ochotni volit populisty a demagogy?