artefakty

Umění do škol!

O podobě vzdělávacích ústavů v minulosti i dnes

Druhá polovina 19. století, prodloužená až do první světové války, představuje zajímavý zlom v pojetí architektury školních budov. Do té doby se vzdělávací instituce – především ekvivalenty dnešních základních škol – krčily v chalupách, měšťanských domech nebo jiných nevhodných prostorách.

architektura školství umění

17.10.2025 |Jan Galeta|Tomáš Valeš | artefakty

Ženy u oltáře? Samozřejmě!

O raně křesťanských zobrazeních velikonoční liturgie

Na nádherně vyřezávané oválné slonovinové krabičce nazývané pyxis se dochovalo zobrazení pěti žen účastnících se raně křesťanské liturgie. Krabička vznikla kolem roku 500 a dnes se nachází v Metropolitním muzeu v New Yorku.

5. století dějiny umění křesťanství rituál ženská otázka

27.07.2025 |Ally Kateusz | artefakty

Slibem nezarmoutíš

Výstavní prostory a česká politika

Politici rádi slibují velké věci. Vedle tradičního lákadla v podobě zvýšení platů, důchodů či dávek bývají ve hře také ambiciózní projekty staveb pro veřejné blaho. Nejsou to však jen rychlostní železnice, desítky kilometrů dálnic či haly pro rychlobruslení. Obdobné vějičky je možné najít také ve sféře umění a kultury.

Česká republika dějiny umění galerie investice kultura stát

19.06.2025 |Jan Galeta|Tomáš Valeš | artefakty

Pod křídla

Klenot baziliky sv. Jana Křtitele v Monze

Jen málokdo by řekl, že slepice jsou něčím výjimečné nebo že by mohly být inspirací pro umění. V severoitalské Monze, městečku kousek od Milána, se však nachází zlatá soška slepice se sedmi kuřátky, jež budí úžas i zájem historiků umění.

artefakty Langobardi raný středověk Římani vizuální jazyk

17.05.2025 |Eva Abelová | artefakty

Klíčovou dírkou

Poslední soud z kláštera Santa Maria in Campo Marzio

Kdo dnes navštíví Vatikánská muzea a vstoupí do Pinakotéky, ocitne se záhy před velmi zvláštním obrazem. Je to malba temperou na desce velkých rozměrů (289 × 242,5 cm), a především udivujícího formátu: vypadá jako obrovská klíčová dírka. Obdélníková základna i kulaté „tělo“, horizontálně rozdělené na čtyři pásy, jsou hustě zalidněny postavami na modrém pozadí, zdobeném červenou barvou a lístkovým zlatem. Předmět působí trochu podivně, můžeme jej však pokusit se přimět, aby „promluvil“.

církev dějiny umění středověk Vatikán

15.04.2025 |Serena Romano | artefakty

Lední medvědi a jihoamerické žáby

O umění zobrazujícím (mrtvou) přírodu

Mezi lety 2001 a 2006 shromáždila umělecká dvojice Bryndís Snæbjörnsdóttir a Mark Wilson vizuální materiál mapující exempláře taxidermií medvěda ledního dochované na území Velké Británie. V rámci projektu vznikly velkoformátové fotografie třiceti čtyř preparátů, a to v podmínkách, v nichž se v danou chvíli nacházely – ať už v expozicích nebo depozitářích muzeí, či v interiérech soukromých sídel. Dvojice se navíc snažila vysledovat původ jednotlivých medvědů a jejich „cestu“ k současnému místu uložení.

baroko dějiny umění etika muzejnictví Nizozemí příroda Velká Británie

07.03.2025 |Jan Galeta|Tomáš Valeš | artefakty

O obdivu a pohrdání

Zlaté šperky mezi Římany a „barbary“

Jsou velcí, oškliví a shrbení, připomínají dvounohé bestie. Své oděvy nepřevlékají a nosí je, dokud se samy nerozpadnou. Jsou to bezdomovci, kteří se neustále potulují se svými vozy, ve kterých jejich ženy tkají své ubohé šaty, spí se svými muži a vychovávají děti až do puberty. Jsou zrádní a nestálí, jako šelmy neznají rozdíl mezi dobrem a zlem, nectí žádné náboženství a nesmírně touží po zlatě (…).

kultura migrace památky Římská říše umění

15.02.2025 |Zuzana Frantová | artefakty

(Ne)srozumitelné obrazy

Umění, propaganda, revoluce

O současném umění se říká, že je odtržené od reality, a lidé si mnohdy stěžují, že mu nerozumí. Podobně lze ale bez patřičných znalostí jen obtížně porozumět námětům starých mistrů. Zdá se, jako by díla často potřebovala mediátora (ideálně z řad historiček a historiků umění), který publiku záměr tvůrce vysvětlí. I bez takového výkladu však umění dokáže probouzet emoce. Nemusíte rozumět tomu, na co se díváte, přesto to vámi může pohnout. Umění však často sloužilo také politice a propagandě a taková díla naopak měla být naprosto čitelná, minimálně ve své době.

propaganda revoluce umění

14.01.2025 |Jan Galeta|Tomáš Valeš | artefakty

Cesty ke lvu i karyatidám

O prožitcích, které vyvolá setkání s pomníky

Asi proto, že pocházím ze země, která se už dlouho neúčastnila mezinárodního ozbrojeného konfliktu, mě hluboce fascinuje všudypřítomnost, rozmanitost a někdy až překvapivá estetická kvalita veřejných památníků, s nimiž se setkávám ve východní a střední Evropě. Kontrast s mou rodnou zemí, Švýcarskem, kde se nachází pouze jediný významný monument, Lví památník (1821) věnovaný vojákům švýcarské gardy zabitým v Paříži během Francouzské revoluce, je až zarážející.

pomník prožitek umění

23.11.2024 |Seraina Renz | artefakty

Památníky bez paměti?

Umělecké ptydepe v době postalegorické

Podobná jistota, že se ve zpravodajských relacích opět objeví informace o nedostatku sněhu na českých sjezdovkách nebo o neúrodě na polích místních zemědělců, se v kulturní sféře týká zpráv o bourání či naopak vztyčování různých pomníků a soch. Čtenářům se možná vybaví mediálně známé kauzy, jako například instalace repliky mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí (o níž psal Ondřej Jakubec v re:vizích #1) nebo odstranění sochy mávajícího maršála Koněva v Praze-Bubenči. Nicméně bouřlivé debaty tohoto typu zdaleka nebudí jen dění v hlavním městě.

Česko památník umění

09.11.2024 |Jan Galeta|Tomáš Valeš | artefakty

Touha po titánech?

O honbě za uměleckým prvenstvím

Podle jednoho z memů kolujících po internetu je jediným vynálezem, který kdy Češi dali světu, objev defenestrace v roce 1419, která zahájila husitské války. Jedná se o typickou ukázku, jak Češi s oblibou nazírají na sebe samé skrze nadsázku a někdy krutou sebeironii.

Česko umění

17.10.2024 |Jan Galeta|Tomáš Valeš | artefakty

Z koho tyla umělecká díla

Co chybí ve výkladech o památkách a artefaktech

Představte si, že navštívíte průměrný moravský zámek, a namísto bohatě zařízených interiérů znázorňujících život šlechty na vás bude čekat audiovizuální expozice o poddaných a zaměstnancích, které tamní aristokraté mnohdy sdírali z kůže, aby si zámek a svůj životní styl mohli dovolit. A to včetně jmen a osobních příběhů. Říkáte si, že je to bláznovství, popřípadě potrhlý pokus o návrat k marxistické historiografii?

kolonialismus reflexe umění

10.09.2024 |Jan Galeta|Tomáš Valeš | artefakty

Menu

Filter