východ

Zastavit epidemii

Kontroly na hranicích Ruska po první světové válce

Zatímco západní a střední Evropou procházela na sklonku první světové války vlna smrtící španělské chřipky, Rusko sužovala epidemie skvrnitého tyfu, jehož přenašečem byla veš šatní. O vážnosti situace v někdejší Ruské říši vypovídá Leninova pověstná věta „Buď socialismus přemůže veš, nebo veš zničí socialismus“, kterou pronesl v roce 1919 na VII. všeruském sjezdu sovětů.

dějiny epidemie literatura migrace propaganda Rusko

19.02.2025 |Karolina Foletti | východ

O hranicích protestního umění

Vzpomínka na divoké performance ruské umělecké skupiny Vojna

Umění války nebo umění v době války – takto stručně lze v posledních letech popsat oficiální ruskou uměleckou scénu. Z kremelského pódia zpěvák v oblečení připomínajícím nacistickou uniformu opěvuje ruskou krev a vyzývá zemi, aby „povstala“, zatímco umělkyně, která uskutečnila pokojnou protiválečnou protestní akci v supermarketu, je odsouzena k sedmi letům odnětí svobody.

protest Rusko umění

26.01.2025 |Margarita Khakhanova | východ

Impérium a vědecká integrita

Praskovja Uvarova a Nikolaj Marr sto let poté

Ve 21. století je těžko představitelné, že se jeden badatel věnuje postupně třem vědním oborům tak rozdílným, jako jsou filologie kavkazských jazyků, archeologie a obecná lingvistika. A zcela nemyslitelná je představa, že se žena stane předsedkyní vědecké společnosti jako náhrada za svého zesnulého manžela. Dva příběhy z carského Ruska, jež se odehrávají mezi vědou, politikou a společností, mají kontury, které jsou nám povědomé i dnes.

imperialismus Kavkaz politika Rusko věda

19.12.2024 |Ivan Foletti|Margarita Khakhanova | východ

Památky jako zbraně

Kulturní dědictví Náhorního Karabachu patří všem

Dne 20. září 2023 po čtyřiadvacetihodinové ázerbájdžánské vojenské operaci sestávající z pozemní ofenzívy i leteckého bombardování, se Ázerbájdžán zmocnil Náhorního Karabachu, arménské síly byly obklíčeny, důležitá posvátná místa obsazena a vládní orgány neuznané Arcašské republiky musely kapitulovat. Mnohými médii byl tento den označen za „konec“ arménsko-ázerbájdžánského konfliktu trvajícího od roku 1918. Současná situace v oblasti nicméně naznačuje mnohé, jen ne konec nešťastného osudu regionu.

Arménie Ázerbajdžán Kavkaz památky politika

21.11.2024 |Gajane Achverdjanová|Michaela Kovářová | východ

Kde má hranice?

Pečeti Rurikovců a Putinův „ruský svět“

V březnu roku 2024 pronesl před naplněnou aulou filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně bývalý premiér první Putinovy vlády z roku 2000 a nynější exulant Michail Kasjanov přednášku, v níž popsal okamžik, kdy se novodobý ruský autokrat poprvé obrátil zády k Západu, s nímž až do té doby celkem bezproblémově spolupracoval.

politika Putin Rusko středověk

07.11.2024 |Jiří Macháček | východ

Oblomov v zemi Descarta

Obrazy ruské duše v meziválečné Francii

„Pravdou je, že slovanské povaze chybí míra. Je schopna nejhorších excesů. Je to barometr, který se snadno poblázní. Prodloužený pobyt v zemi emigrace může jen ukáznit a harmonizovat tyto bohaté, ale snadno rozmarné charaktery plné rozporů. Mnozí z nich uznávají, že jsou dnes méně násilní, klidnější. (...) Jak skvělým usměrněním pro fantasmagorie slovanské duše jsou svobodně přijaté západní disciplíny! (...) Jasnější mysl, ryzejší, pevnější a stabilnější myšlenky, přísnější pojetí života a povinností, možná méně rezignace a méně pýchy, ale více opravdové síly – to je několik výhod, které Rusové mohou získat pobytem ve Francii. V zemi Descarta se učí, že je potřeba pohlížet na svět bez ješitné domýšlivosti, stejně jako bez falešné skromnosti.“

Francie meziválečná doba Rusko

24.09.2024 |Karolina Foletti | východ

Modrou do Stalina

Gruzie přijímá nové zákony po vzoru Ruska

Dne 9. ledna 2024 se v katedrále Nejsvětější Trojice v Tbilisi, sídle patriarchátu Gruzínské pravoslavné církve, odehrál akt odporu. Aktivistka Nata Peradze vrhla tři vejce naplněná sytě modrou barvou na ikonu blažené Matrony moskevské. Bouřlivou debatu o ikoně, která již probíhala na sociálních sítích, tím přenesla i do domácích a zahraničních médií. Ikona má na výšku tři metry, v centru je zobrazena novodobá ruská světice, slepá jasnovidka a léčitelka Matrona Nikonova (1881–1952), kolem níž jsou podle tradice pravoslavných hagiografických ikon výjevy z jejího života.

Gruzie ikona protest umění

18.09.2024 |Alžběta Filipová | východ

Menu

Filter