Pařížské hřbitovy Père-Lachaise, Montparnasse či Montmartre představují oázy klidu uprostřed udýchaného velkoměsta. Pro místní i turisty jsou vyhledávanými místy odpočinku, bezcílného toulání, lze tu pozorovat běh času, obdivovat funerální umění i vykonat svéráznou pouť.
Své idoly uctíváme každý po svém, a tak ke hrobů některých slavných osobností – zpěváků, filozofů, spisovatelů – přicházejí jejich obdivovatelé a obdivovatelky snít, číst, pít, zpívat, pokládat květiny i rituální předměty. Tím nejnavštěvovanějším je bezpochyby hrob Jima Morrisona, a to i přes snahu rodiny najít pro Morrisonův odpočinek klidný kout vzdálený frekventovaným cestám. •
Zpěvák Serge Gainsbourg miloval provokaci – v březnu 1984 si v přímém televizním přenosu zapálil cigaretu hořící pětisetfrankovou bankovkou. Jeho hrob pravidelně rozkvétá nedopitými lahvemi, nedopalky cigaret, jízdenkami na MHD a … hlávkami zelí. Americký zpěvák Jim Morrison zemřel v Paříži v červenci 1971. Místo jeho posledního odpočinku se okamžitě stalo poutním místem, mimo jiných tu například pózovala pro fotografa zpěvačka Patti Smith. V 80. letech 20. století zmizela Morrisonova busta, hrob byl mnohokrát poničen. Jim Morrison je bezpochyby jednou z největších hvězd hřbitova. Přístup k jeho hrobu však už několik let chrání bariéry. Rituálním místem se tak stal strom stojící poblíž, na něj návštěvníci lepí … žvýkačky. Hrob spisovatelky Marguerite Duras, jejíž román Milenec zaznamenal světový úspěch, rovněž najdeme na hřbitově Montparnasse. Milovníci a milovnice jejího díla neobyčejný talent oslavují sbírkou tužek, propisek, fixů. A sem tam se objeví i kopretina. Básník Charles Baudelaire se se svým otčímem nesnášel příliš dobře, matce vyčítal, že mu podlehla a zradila tak svého syna. Po smrti se s nimi nakonec ocitl ve stejném hrobě, těžko říct, zda by souhlasil, kdyby měl na výběr. Dnes na něj ctitelé pokládají jízdenky na MHD a útržky básní. Simone de Beauvoir a Jean-Paul Sartre, filozofové, kteří ve své době tvořili neopominutelný pár, jen velmi zřídka sdíleli jedno bydliště. Jsou však pochováni v jednom hrobě na hřbitově Montparnasse. Na Sartrův pohřeb přišlo více než padesát tisíc lidí, dnes mu jeho obdivovatelé přinášejí oblíbené jízdenky. Když Oscar Wilde v roce 1900 v Paříži zemřel, rozhodně se nemohl pyšnit svým dnešním renomé. Teprve v roce 1909 byly jeho ostatky přeneseny na hřbitov Père-Lachaise, do hrobu se sochou okřídlené sfingy, která vyvolala skandál – měla totiž genitálie značných rozměrů. V roce 1960 je ze sochy pomocí kamenů odstranily dvě šokované Angličanky. V devadesátých letech 20. století se pak hrob stal dějištěm podivuhodného rituálu – Wildeovi obdivovatelé (a hlavně obdivovatelky) líbali sochu rty nalíčenými výraznou rtěnkou. Rodina neprojevovala pražádné nadšení a v roce 2011 nechala hrob obehnat skleněnými deskami.
