revize re:vize časopis

všechny články

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Uviděla jsem převrácení dějin

Rozhovor s historičkou Catherine Gousseff

S badatelkou zaměřenou mimo jiné na dějiny migrace z východní Evropy jsme hovořili o vztahu současné tragické situace související s invazí na Ukrajinu a některých historických událostí, ale také o dávných nadějích mladé historičky a o rodinném zázemí.

dějinyFranciemigracepolitikaPolskoRuskoUkrajina

09.02.2025 |Ivan Foletti | rozhovor

Velká výměna

Konspirační ideologie a banalita zla

Myšlenky Renauda Camuse a Jeana Raspaila mají kořeny v 19. století, v době, kdy Západ prostřednictvím koloniálních projektů ovládal svět. V té době krystalizovala teorie o nadřazenosti jedné rasy nad jinou a mísení ras bylo vnímáno jako potenciální nebezpečí, které by mohlo vést až ke ztrátě identity.

dějinyFranciemigracenacionalismus

07.02.2025 |Adrien Palladino | západ

Do Ruska za prací

Švýcarské vychovatelky v carské říši

Švýcarsko dnes patří k evropským zemím s největším podílem cizích státních příslušníků na svém území – dvacet pět procent z devíti milionů obyvatel. Kdo by si pomyslel, že po dlouhou dobu bylo Švýcarsko zemí, z níž lidé odjížděli? Emigranti směřovali především do Ruska, kde mezi lety 1700 a 1917 žilo padesát až šedesát tisíc Švýcarů, značnou část z nich tvořily ženy.

dějinymigraceRuskoŠvýcarsko

05.02.2025 |Danièle Tosato-Rigo | esej

O cestách náboženství napříč Atlantikem

Rozhovor s religionistkou Lenkou Philippovou

Jak se duchovní tradice přenášely z Afriky do Nového světa, ale i nazpět a různými dalšími směry, co jsou černé církve, jak se projevoval rasismus bílých církví v Americe? Které momenty a události globální historie vysvětlují naši dobu možná lépe než čtyřicet let komunismu? A jak mluvit s dětmi v naší společnosti, která stále nevnímá rasismus jako strukturální problém, o každodenních rasisticky podmíněných mikroagresích? Ptali jsme se religionistky Lenky Philippové.

AfrikadějinymigracenáboženstvírasismusUSA

03.02.2025 |Míla Janišová | rozhovor

Nejsme jenom čísla

Bylo to navečer a všichni tři byli na konci sil. Dítě, žena i muž. Šli už dlouho a měli toho za sebou hodně. Dítě bylo vlastně na cestě celý život: narodilo se ve stodole a od té doby pořád někam utíkali. Lidé si o nich mysleli, že jdou za lepším životem, ale oni prchali před zlobou. Byli pronásledováni, oficiálně z náboženských důvodů, ale kdo ví, jak to opravdu bylo. A tak zamířili daleko od domova, do země, jejíž jazyk neznali a kde na ně nikdo nečekal s otevřenou náručí.

křesťanstvímigracepolitika

01.02.2025 |Ivan Foletti | editorial

Čí je bohyně?

Otázky okolo návratu Anahit do Jerevanu

Anahit se vrátila do Arménie. Třebaže uběhl víc než měsíc od pompézní vernisáže, v potemnělém sále, který se jí na tento půlrok stal domovem, se tísní neobvyklé množství návštěvníků. Z tváří přihlížejících, kteří se podobně jako já v tuto říjnovou sobotu vydali do jerevanského Historického muzea Arménie, lze vyčíst okouzlení, skoro až pýchu, když se dívají na tuto více než dva tisíce let starou bronzovou bohyni.

ArméniehelénismuspamátkyuměníVelká Británie

30.01.2025 |Zuzana Urbanová | zápisky z cest

Mezi slávou a smrtí

Aribert z Intimiana, arcibiskup milánský

V monumentální kronice saské dynastie popisující události, které zasáhly Svatou říši římskou mezi lety 908 a 1018, autor Dětmar z Merseburku uvádí zprávu o tom, že milánským arcibiskupem byl zvolen Aribert z Intimiana. Na první pohled by se tato zmínka mohla zdát překvapující: proč se slavný biskup z Merseburku rozhodl zaznamenat tuto zdánlivě běžnou informaci?

církevdějinyItáliepamátky

28.01.2025 |Irene Quadri | západ

O hranicích protestního umění

Vzpomínka na divoké performance ruské umělecké skupiny Vojna

Umění války nebo umění v době války – takto stručně lze v posledních letech popsat oficiální ruskou uměleckou scénu. Z kremelského pódia zpěvák v oblečení připomínajícím nacistickou uniformu opěvuje ruskou krev a vyzývá zemi, aby „povstala“, zatímco umělkyně, která uskutečnila pokojnou protiválečnou protestní akci v supermarketu, je odsouzena k sedmi letům odnětí svobody.

protestRuskoumění

26.01.2025 |Margarita Khakhanova | východ

Tichá výpověď

Oživování vzpomínek na politické procesy

Soudní jednání známé jako proces Mádr a spol. se odehrálo ve dnech 11. až 13. června 1952 ve velkém sále sokolského stadionu na tehdejší Leninově ulici v Brně. Mělo všechny znaky typické pro takzvané politické monstrprocesy. V centru stáli prokurátor, jehož jednání se řídilo pokyny vládnoucích autorit, a soudce, který před zraky početného publika, jemuž byly na hlavní líčení vydávány vstupenky, odsuzoval podle připraveného scénáře.

Brnojustiční zločinytotalitarismusumění

24.01.2025 |Jakub Straka | lokál

Štěstí je krásná věc

Příběh Istanbulské úmluvy

Ideologický pamflet, převýchova lidstva, vyosení z křesťanského základu evropské civilizace, otrávené jablko a trojský kůň genderové ideologie. To jsou jen příklady volných asociací, které zazněly začátkem roku z úst některých českých senátorů a senátorek na adresu Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí.

domácí násilíEvropaideologiepolitika

22.01.2025 |Vanda Černohorská | traumata minulosti, otázky dneška

Perem vzletným i surovým

O překládaných i nepřekládaných básních Gaia Valeria Catulla

Oceňujeme-li u lyrika opravdovost a hloubku citu a bezprostřední, svěží jeho vyjádření, lze říci, že je Catullus nejlepší, a snad i jediný římský lyrik. V jeho verších zaznívá celá stupnice citů, od tklivého soucitu k vášnivé lásce, od rozmarného humoru k prudké nenávisti.“

antikakulturaliteraturapřeklad

20.01.2025 |Filip Dvorský | literární archeologie