všechny články

O velké výměně

19.01.2025 |Michele Foletti | komiks

V roce 2015 sepsala středoškolská studentka Jessy McCabe petici, v níž žádala komisi sestavující okruhy otázek pro závěrečné zkoušky A-levels (ekvivalent našich maturit) v oboru hudba o vysvětlení, proč v seznamu asi šedesáti povinných děl nefiguruje ani jedno, které vytvořila žena. Petice vyvolala v kulturní publicistice Spojeného království debatu, do níž přispěl i tamější konzervativní časopis The Spectator.

feminismus hudba média školství Velká Británie

18.01.2025 |Paulína Horváthová | otazníky, pomlčky a vykřičníky genderu

Jste to, co jíte

Byzantská verze hodiny stolování

Už jste obědvali? Večeřeli? Jídlo je něco, čemu se (snad) věnujeme každý den, ale přemýšleli jste někdy o tom, jak jíte? Jedli jste sami, s přáteli, rodinou, či ve formálním prostředí? Jaký druh jídla jste měli, z jakého nádobí a jakým náčiním jste jedli? Jídlo je tělesná činnost, nabíráme materiál a vkládáme ho do svého těla, hraje skutečně významnou roli v našem sebepojetí.

archeologie Byzanc kultura

16.01.2025 |Ian Randall | esej

(Ne)srozumitelné obrazy

Umění, propaganda, revoluce

O současném umění se říká, že je odtržené od reality, a lidé si mnohdy stěžují, že mu nerozumí. Podobně lze ale bez patřičných znalostí jen obtížně porozumět námětům starých mistrů. Zdá se, jako by díla často potřebovala mediátora (ideálně z řad historiček a historiků umění), který publiku záměr tvůrce vysvětlí. I bez takového výkladu však umění dokáže probouzet emoce. Nemusíte rozumět tomu, na co se díváte, přesto to vámi může pohnout. Umění však často sloužilo také politice a propagandě a taková díla naopak měla být naprosto čitelná, minimálně ve své době.

propaganda revoluce umění

14.01.2025 |Jan Galeta|Tomáš Valeš | artefakty

Poetika resilience

Psychická odolnost pohledem narativní psychologie

Některé příběhy jsou více „k životu“ než jiné. Vznik a vývoj narativní psychologie i konkrétní výzkum psychické odolnosti seniorů, který probíhal v pražském Psychologickém ústavu, odhalují, jak hluboký význam mají žánry našeho vyprávění o sobě, ale i o svém společenství.

Česká republika poetika psychologie stáří

12.01.2025 |Vladimír Chrz | esej

Kořeny aktuálního Ruska

Pozorný pohled Dany Kyndrové

Dana Kyndrová přes čtyřicet let dokumentuje život v Sovětském svazu a následně v Ruské federaci. Objektivem fotoaparátu zaznamenává každodenní život a její fotografické cykly představují (a vysvětlují) situaci v Rusku lépe než nejeden publicistický komentář.

fotografie ideologie politika Rusko

10.01.2025 |Ivan Foletti|Michaela Kovářová | vizuál

Hranice neexistují, pojí nás DNA

Rozhovor s archeogenetičkou a antropoložkou Zuzanou Hofmanovou

V dosud největším archeogenetickém výzkumu Zuzana Hofmanová spolu s kolegyněmi a kolegy analyzovala data všech jedinců z avarských pohřebišť z oblasti Vídně. Hovořili jsme o studiu pozůstatků lidí bez ohledu na jejich bohatství, kulturní či politický význam, o nebezpečí a rozpadu starých antropologických kategorií nebo o tom, že ve výsledku je dnes víceméně každý příbuzný s každým.

archeologie Evropa genetika raný středověk věda

08.01.2025 |Ivan Foletti | rozhovor

Vytváříme své příběhy?

„Poetika resilience“ zní jako paradoxní spojení lidské psychologie a literárních věd. Jak však naznačuje Vladimích Chrz ve své eseji, jde naopak o spojení zásadní pro pochopení našeho lidství. Jde, v kostce, o schopnost chápat svůj život jako příběh a zároveň z něho příběh – ironický, radostný či třeba směšný – dělat.

dějiny genetika migrace poetika

06.01.2025 |Ivan Foletti | editorial

Čas prolomit bariéry

Nejen římské vize akademického světa

Představuji si to nějak takhle: v zimě se sedělo v prostorných palácových saloncích se štukovou a freskovou výzdobou z 16. století, s tapiseriemi na stěnách a mohutným nábytkem z tmavého dřeva. S prvními teplými večery se pak společnost přesouvala na střešní terasu, odkud je vidět prakticky celé staré město: od Piazza Venezia, kde se tou dobou pravděpodobně již stavěl ohromný památník italského krále-sjednotitele Viktora Emmanuela, přes rušnou Via del Corso až ke kopuli Svatého Petra.

dějiny umění feminismus Řím věda

23.12.2024 |Jana Černocká | zápisky z cest

Veršové mozaiky z Vergilia

Jak se recyklovalo v dobách minulých

Nenechte se zmýlit, nepůjde o pátrání po ekologických aspektech starověké literatury. I když i to už tady nejednou bylo, třeba v monografii Timothyho Saunderse z roku 2008, který v souladu s duchem své doby nabídl provokativně „ekologický“ výklad Vergiliových Bukolik. Podobně mohou dnešní badatelé v komediích římského dramatika Plauta nacházet prvky novinářského interview, a tak bychom mohli pokračovat. Samozřejmě s výhradou, že jde o poněkud anachronické nahlížení minulosti. Není to ale pořád lepší než její (v intencích historicismu prosazované) „uzávorkování“ ve vlastních – pro nás dnes těžko uchopitelných – myšlenkových souřadnicích?

literatura recyklace starověk

21.12.2024 |Marie Okáčová | literární archeologie

Impérium a vědecká integrita

Praskovja Uvarova a Nikolaj Marr sto let poté

Ve 21. století je těžko představitelné, že se jeden badatel věnuje postupně třem vědním oborům tak rozdílným, jako jsou filologie kavkazských jazyků, archeologie a obecná lingvistika. A zcela nemyslitelná je představa, že se žena stane předsedkyní vědecké společnosti jako náhrada za svého zesnulého manžela. Dva příběhy z carského Ruska, jež se odehrávají mezi vědou, politikou a společností, mají kontury, které jsou nám povědomé i dnes.

imperialismus Kavkaz politika Rusko věda

19.12.2024 |Ivan Foletti|Margarita Khakhanova | východ

Tři generace v akademickém ekosystému

Rozhovor s lékařkou a badatelkou Julií Dobrovolnou

Julie Dobrovolná se odborně věnuje stresu. Tvrdí, že o něm v médiích řekla už téměř vše, přestože ho stále inovativně studuje. Svým výzkumem pojí různé fakulty Masarykovy univerzity, působí na fakultě lékařské, pracovala na přírodovědecké a nyní je aktivní na fakultě sportovních studií. Je také amatérská tanečnice a baví ji pracovat rukama, což je na profil profesorky medicíny poměrně nečekané. Hovořili jsme mimo jiné o vědecké integritě na základě historie části Juliiny rodiny.

politika univerzita věda

17.12.2024 |Ivan Foletti | rozhovor

Menu

Filter