revize re:vize časopis

všechny články

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Památníky bez paměti?

Umělecké ptydepe v době postalegorické

Podobná jistota, že se ve zpravodajských relacích opět objeví informace o nedostatku sněhu na českých sjezdovkách nebo o neúrodě na polích místních zemědělců, se v kulturní sféře týká zpráv o bourání či naopak vztyčování různých pomníků a soch. Čtenářům se možná vybaví mediálně známé kauzy, jako například instalace repliky mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí (o níž psal Ondřej Jakubec v re:vizích #1) nebo odstranění sochy mávajícího maršála Koněva v Praze-Bubenči. Nicméně bouřlivé debaty tohoto typu zdaleka nebudí jen dění v hlavním městě.

Českopamátníkumění

09.11.2024 |Jan Galeta|Tomáš Valeš | artefakty

Import ze Západu

Formování významu feminismu u nás v devadesátých letech

V prvním desetiletí po roce 1989 považovala většina české společnosti všechno, co přicházelo ze Západu, za správné, ba dokonce za vzor k okamžitému napodobení. Netýkalo se to ovšem feminismu. Ten byl naopak po celá devadesátá léta pro mnohé sprostým slovem, bez ohledu na dlouhou tuzemskou historii ženského hnutí. Proč?

ČeskoslovenskofeminismusZápad

15.10.2024 |Denisa Nečasová | esej

Přistěhovalci v Pantheonu

Posmrtný příběh manželů Manouchianových

Dne 21. února 1944 němečtí vojáci zastřelili v pařížské pevnosti Mont-Valérien komunistického odbojáře arménského původu Missaka Manouchiana a jeho druhy. O osmdesát let později, 21. února 2024, byli odbojář Manouchian a jeho žena Mélinée „přijati“ do Pantheonu – pohřebiště nejvýznamnějších osobností, jimž chce Francouzská republika prokázat čest. Rozhodnutí se nesetkalo s jednomyslným souhlasem. Vláda Emmanuela Macrona dala přednost Arménovi před Židy.

ArménieFranciepolitika

11.11.2024 |Adrien Palladino | západ

(Ne)srozumitelné obrazy

Umění, propaganda, revoluce

O současném umění se říká, že je odtržené od reality, a lidé si mnohdy stěžují, že mu nerozumí. Podobně lze ale bez patřičných znalostí jen obtížně porozumět námětům starých mistrů. Zdá se, jako by díla často potřebovala mediátora (ideálně z řad historiček a historiků umění), který publiku záměr tvůrce vysvětlí. I bez takového výkladu však umění dokáže probouzet emoce. Nemusíte rozumět tomu, na co se díváte, přesto to vámi může pohnout. Umění však často sloužilo také politice a propagandě a taková díla naopak měla být naprosto čitelná, minimálně ve své době.

propagandarevoluceumění

14.01.2025 |Jan Galeta|Tomáš Valeš | artefakty

Příběhy obrazů a emigrace

Rozhovor s historikem umění Herbertem Leonem Kesslerem

Příběhy vyprávěné malbami na zdech středověkých kostelů Středomoří čerpají z východních i západních kořenů a vždy nesou politickou stopu. O nich, o zobrazování Boha i o dětství v americké židovské rodině hovoříme s medievalistou profesorem Kesslerem.

dějiny uměnímigracestředověkUSA

05.03.2025 |Ivan Foletti | rozhovor

Těžba, dražba, politika

Nový život středověkých iluminací kutnohorského dolování stříbra

V Kutné Hoře žije v současnosti přibližně dvacet jedna tisíc obyvatel. Ve středověku však toto středočeské město bylo klíčovým hornickým centrem, které financova­lo chod českého království a kde se razily stříbrné mince – pražské groše. Exploata­ce kutnohorského podzemního bohatství, zejména velkých ložisek stříbronosné rudy, nevedla pouze k prosperitě, měla za následek také vznik řady cechů, pořádků i (před)kapitalistických institucí – důlních společností, které umožňovaly jedincům kupovat těžební podíly.

21. stoletíČeská republikadějiny uměnípolitikastředověk

15.03.2025 |Martin F. Lešák | lokál

Do Ruska za prací

Švýcarské vychovatelky v carské říši

Švýcarsko dnes patří k evropským zemím s největším podílem cizích státních příslušníků na svém území – dvacet pět procent z devíti milionů obyvatel. Kdo by si pomyslel, že po dlouhou dobu bylo Švýcarsko zemí, z níž lidé odjížděli? Emigranti směřovali především do Ruska, kde mezi lety 1700 a 1917 žilo padesát až šedesát tisíc Švýcarů, značnou část z nich tvořily ženy.

dějinymigraceRuskoŠvýcarsko

05.02.2025 |Danièle Tosato-Rigo | esej

Rodina je základ státu

Oresteia jako divadelní škola občanských ctností

Pokud bych měla odpovědně říci, co z antické kultury skutečně přežívá, zvolila bych řecké drama, především tragédii. Na světě se denně odehraje tolik divadelních představení řecké tragédie, že ji v posledním století sledovalo víc lidí než za celou dobu jejího rozkvětu v antice.

Aischylosantické dramačeské divadlopřeklad

25.03.2025 |Alena Sarkissian | literární archeologie

Zapomenutý svět

O zrušených ženských klášterech

Řekne-li se dnes „ženský klášter“, většina lidí si asi představí izolované místo, kde ženy vedly asketický život oddělený od okolního světa. Práce mnohých badatelů však ukazují, že historická skutečnost byla mnohem rozmanitější.

církevkláštermuzejnictvíženská otázka

17.04.2025 |Sabina Rosenbergová | západ

Od moderny po hobití údolí

Rozhovor s historičkou umění Marií Rakušanovou

V období kolem roku 1900 se rodil svět, v němž žijeme dnes. Studium tehdejšího výtvarného dění je uchvacující, a pokud dokážeme pojmout a bezpředsudečně nahlédnout celý tehdejší systém, i mimořádně inspirativní. Hovořili jsme o dvou českých malířích, o autenticitě, revizích pohledu na minulost či o stavu humanitních věd.

modernaumění

04.09.2024 |Ivan Foletti | rozhovor

Mezi slávou a smrtí

Aribert z Intimiana, arcibiskup milánský

V monumentální kronice saské dynastie popisující události, které zasáhly Svatou říši římskou mezi lety 908 a 1018, autor Dětmar z Merseburku uvádí zprávu o tom, že milánským arcibiskupem byl zvolen Aribert z Intimiana. Na první pohled by se tato zmínka mohla zdát překvapující: proč se slavný biskup z Merseburku rozhodl zaznamenat tuto zdánlivě běžnou informaci?

církevdějinyItáliepamátky

28.01.2025 |Irene Quadri | západ