revize re:vize časopis

všechny články

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Jste to, co jíte

Byzantská verze hodiny stolování

Už jste obědvali? Večeřeli? Jídlo je něco, čemu se (snad) věnujeme každý den, ale přemýšleli jste někdy o tom, jak jíte? Jedli jste sami, s přáteli, rodinou, či ve formálním prostředí? Jaký druh jídla jste měli, z jakého nádobí a jakým náčiním jste jedli? Jídlo je tělesná činnost, nabíráme materiál a vkládáme ho do svého těla, hraje skutečně významnou roli v našem sebepojetí.

archeologieByzanckultura

16.01.2025 |Ian Randall | esej

Podívej se do stromu a přečti si příběh

Z výzkumu dějin olivovníků na Krétě

Když jsem přijela na stipendium do Spojených států, udělal na mě dojem proslov tehdejšího ředitele institutu Dumbarton Oaks Jana Ziolkowkého, který mimo jiné řekl, že cílem stipendia je vytvořit nám takové prostředí, abychom přinesli něco nového, že se nemáme omezovat, autocenzurovat a máme myslet out of the box.

archeologieekologierezilience

07.09.2025 |Věra Klontza-Jaklová | společné dějiny lidstva

Překvapení v Koloseu

O domnělém úspěchu turecko-italské kulturní diplomacie

Kdybychom zavřeli oči a uslyšeli slovo Řím, asi každému z nás by v jedné z prvních myšlenek či obrazů vyvstalo Koloseum. Jeden z novodobých divů světa a jedna z nejnavštěvovanějších památek Věčného města. Není proto divu, že i mé kroky vedly při návštěvě Říma do Kolosea. Přestože se fronta návštěvníků někdy line kolem celé památky, podařilo se mi projít všemi bezpečnostními kontrolami bez delšího čekání.

dějiny uměníItálieKoloseumpamátkyvýstava

25.06.2025 |Michaela Kovářová | zápisky z cest

Otrávená studně

Spiknutí proti křesťanům

Na Velikonoce roku 1321 se v Périgordu v Akvitánii objevily první zprávy o novém spiknutí namířeném proti všem křesťanům Západu: lidé postižení malomocenstvím se údajně koordinovaně pokusili otrávit studny, aby zdravé nakazili leprou či přímo způsobili jejich smrt.

antisemitismusbiologická válkaHaganapogromytrávení studní

07.06.2026 |Jan Dienstbier | esej

Konec času? 

Mezi fyzikou a filozofií

Jak na (nejspíše) nezodpověditelnou otázku, zda a kdy skončí čas, odpovídá fyzika a jak filozofie? Kde se jejich přístupy a výsledky rozcházejí? A mluví vůbec o tomtéž?

časfilozofiefyzikavědavesmír

09.10.2026 |Filip Vostal | esej

Setkání se svou (zemřelou) hvězdou

Pařížské hřbitovy Père-Lachaise, Montparnasse či Montmartre představují oázy klidu uprostřed udýchaného velkoměsta. Pro místní i turisty jsou vyhledávanými místy odpočinku, bezcílného toulání, lze tu pozorovat běh času, obdivovat funerální umění i vykonat svéráznou pouť.

20. století21. stoletíPařížvizuální kultura

11.07.2025 |Míla Janišová | vizuál

Rozmanitá těla a jeden vzorový předmět touhy

Když vzpomínáme nebo když vnímáme obrazy minulosti, které nám někdo připravil, naše těla obvykle něco výrazného zakoušejí. Tělesný rozměr historie není žádným nepodstatným ozvláštněním nějakého jiného, „skutečného“ poznání ani intelektuálním rozmarem poststrukturalistické teorie. Proměnami a pohyby těla jsou vedeny ty nejzákladnější lidské přístupy k minulosti.

historietěla

01.08.2026 |redakce | editorial

Rodina je základ státu

Oresteia jako divadelní škola občanských ctností

Pokud bych měla odpovědně říci, co z antické kultury skutečně přežívá, zvolila bych řecké drama, především tragédii. Na světě se denně odehraje tolik divadelních představení řecké tragédie, že ji v posledním století sledovalo víc lidí než za celou dobu jejího rozkvětu v antice.

Aischylosantické dramačeské divadlopřeklad

25.03.2025 |Alena Sarkissian | literární archeologie

Lekce Anežky České

Charita i prezentace rodu ve 13. století

Střídání, spojování a vyvažování práce duchovní, organizační, sociální, charitativní a politické najdeme v 13. století v našich dějinách. Připomínáme jednu z nejvýraznějších činorodých žen, které tehdy s myslí obrácenou k Bohu nezapomínaly na svůj původ a z něj vyplývající závazky.

Anežka Českácírkevklášterpolitikastředověkženská otázka

07.04.2025 |Tomáš Borovský | esej

Jednou nohou vterénu

Rozhovor s antropoložkou a sociální pedagožkou Danou Moree o vědě, divadle i tělesnosti

Jak chápat, prožívat a přijímat různorodost lidí nejen při výchově a vzdělávání, jak komunikovat otevřeně a s respektem, a nezavírat přitom oči před sociální a ekonomickou nerovností? Docentka Dana Moree se teoreticky i prakticky zabývá tématy, jež se týkají interkulturního soužití, jako jsou identita, kultura, procesy vyloučení, inkluze, kulturní nedorozumění a konflikt. Jedním z jejích nástrojů je i divadlo utlačovaných.

divadloinkluzeinterkulturalismusškolství

03.08.2026 |Míla Janišová | rozhovor