revize re:vize časopis

všechny články

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Krajinou a časem

Putování s podlipnickými kostely

Scházíme se před kapličkou ve vsi Meziklasí a dělíme se na dvě skupiny – první je složená z rodin s menšími dětmi a starších lidí a vyráží po úzké meandrovité silničce mezi poli. Druhou skupinu tvoří jednotlivci, páry či rodiny s většími dětmi. Ti se noří do strání pod lesem široko daleko nejvyššího kopce Melechova. Zadání pro všechny je prosté: Jděte potichu a naslouchejte zvukům krajiny. Směr: kostel sv. Markéty v Loukově.

krajinaobčanská společnostpamátky

22.08.2025 |Líza Faktorová | lokál

Nepřátelské feminismy Sophie Lewis

Konec příběhu o feminismu a lásce, které zvítězí nad fašismem a nenávistí

Před lety jsem v rámci svého bádání o ženách aktivních v krajněpravicovém hnutí vedla výzkumný rozhovor s Evou Hrindovou, zakladatelkou islamofobní a antigenderové organizace Naštvané matky. Když mi vyprávěla, jak v devadesátých letech pořádala v Olomouci feministické akce, na kterých vystupovala mimo jiné Jiřina Šiklová, přišlo mi to absurdní. Jak se z feministky stala představitelka grassrootové krajněpravicové scény? Nedokázala jsem to tehdy pochopit.

feminismus

11.07.2026 |Eva Svatoňová | esej

Stroj na neosobnost

Kořeny našeho obdivu k volnému trhu

Jak se v roce 1989 stalo, že přišla revoluce – a jak to, že proběhla tak snadno? To je otázka, kterou si položil sociolog Ivo Možný ve slavném eseji z roku 1991 Proč tak snadno… Některé rodinné důvody sametové revoluce. Mezi odpověďmi, které nabízí, je i jedna, o níž dnes příliš nemluvíme: předrevoluční společnost byla doslova přesycena sociálními vztahy a společnou snahou všech bylo z tohoto bludiště sociálního kapitálu uniknout.

komunismusSametová revolucesociální vztahy

09.10.2024 |Pavel Pospěch | traumata minulosti, otázky dneška

Sami se svými traumaty

Sociologický pohled na pokročilou fázi večírku

S traumaty se roztrhl pytel. „Trauma přebíjí všechno ostatní,“ napsala na konci roku 2021 americká kritička Parul Sehgal v eseji The Case against the Trauma Plot (Teze proti traumatickým zápletkám). Každá literární postava, každý filmový hrdina, všichni obyvatelé dnešní populární kultury si nesou svá traumata. Ta vysvětlují jejich chování a staví je před úkol překonat sama sebe. V jinak postavených příbězích bychom hleděli do budoucnosti: vezme si ji za ženu, nebo ne?

sociologietrauma

08.09.2024 |Pavel Pospěch | traumata minulosti, otázky dneška

Nadávky a mediální masáže v době Jana Husa

Rozhovor s historičkou Petrou Mutlovou

Čím se mezi sebou slovně častovali husité a jejich odpůrci? Jak vypadala středověká disputace? Můžeme v Husově charismatickém vystupování nalézt rysy populismu? Hovoříme s klasickou filoložkou a historičkou, která se dominantně věnuje 15. století a dílu Jana Husa.

Jan Huspopulismusstředověkvizuální kultura

09.07.2025 |Ivan Foletti | rozhovor

Klima, péče a feministický odpor

Co znamená nástup petromaskulinní politiky pro spravedlivou budoucnost?

Během své krátké historie prošla ochrana klimatu v Česku řadou zvratů. Po dlouhém období informačního vakua a nezájmu se na přelomu tisíciletí objevily první nesmělé pokusy prosazovat klimatická témata prostřednictvím osvěty a protestů proti rozšiřování těžby uhlí, začalo ale také výrazné dezinformační tažení klimaskeptiků.

feminismusintersekcionalitaklimatická změnapéče

20.05.2026 |Michaela Pixová | otazníky, pomlčky a vykřičníky genderu

Civilizace začínají a končí

O jednom velkém objevu českých vědců

Příliš dlouho byl většinovým přesvědčením pokrok: lidstvo se bude morálně zdokonalovat společně s tím, jak budou růst jeho schopnosti a moc. Nejen že ovládne přírodu, ale také zkrotí divošské instinkty v sobě, převládne nad nimi civilizovanost. Jak připomíná historička Holly Case, v pokrok na přelomu 19. a 20. století nevěřilo jen několik okrajových autorů jako rasistický konzervativec Houston Chamberlain nebo syndikalista Georges Sorel. Dnes jako by se tyto okrajové názory staly středním proudem: většina se buď bojí zániku v ekologické katastrofě, nebo běduje nad „úpadkem civilizace“.

Českodeklinismusuniverzity

05.10.2026 |Ondřej Slačálek | esej