Čas prolomit bariéry
Nejen římské vize akademického světa
Představuji si to nějak takhle: v zimě se sedělo v prostorných palácových saloncích se štukovou a freskovou výzdobou z 16. století, s tapiseriemi na stěnách a mohutným nábytkem z tmavého dřeva. S prvními teplými večery se pak společnost přesouvala na střešní terasu, odkud je vidět prakticky celé staré město: od Piazza Venezia, kde se tou dobou pravděpodobně již stavěl ohromný památník italského krále-sjednotitele Viktora Emmanuela, přes rušnou Via del Corso až ke kopuli Svatého Petra.