revize re:vize časopis

východ

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Realita Ruska předčila dystopii 

Nad knihou Dmitrije Gluchovského My. Deník pádu

Invaze na Ukrajinu v únoru 2022 způsobila v kolektivním vědomí ruské společnosti i v konkrétních životech bezpočtu ruských občanů šok a trauma, jež se ruští novináři, umělci či intelektuálové znovu a znovu snaží reflektovat. Jako by ve zlomových okamžicích dějin nebyl prostor pro fikci: ruská nezávislá nakladatelství žijí především z literatury faktu, vzápětí překládané do řady jazyků, neboť i neruská čtenářská veřejnost prahne po porozumění otázce, jak se to mohlo stát.

GluchovskijliteraturapaměťPutinRuskoUkrajina

13.01.2026 |Jitka Komendová | východ

Po katastrofě

O ruskojazyčné literatuře a ekologickém rozvratu

Žijeme v době, kdy jsou jedna za druhou prolamovány a daleko překračovány meze podmiňující zachování života na planetě Zemi v podobě, za níž se zrodila a dosud prosperovala lidská civilizace. Světová literatura na tuto situaci přirozeně reaguje a stále výrazněji reflektuje téma ekologických hrozeb a katastrof.

ekologiekatastrofaliteraturaSovětský svaz

12.11.2025 |Jitka Komendová | východ

Co dělat? 

Cenzura a Nikolaj Černyševskij

Zpoza zdí Petropavlovské pevnosti v Petrohradě (věznice, do níž carský režim zavíral své odpůrce) a zpod rukou cenzorů vyšel na jaře 1863 text, jenž změnil osudy mnoha lidí: nadchl tehdejší revolučně laděnou mládež a jeho oblíbenost neupadla ani o dvacet let později, kdy jej přečetl mladý Lenin, který v něm uviděl „zdroj energie na celý život“. Není divu, že v období sovětské vlády kniha patřila mezi povinnou literaturu nejen v Sovětském svazu, ale v celém východním bloku.

cenzuraliteraturaRusko

21.12.2025 |Karolina Foletti | východ

Impérium a vědecká integrita

Praskovja Uvarova a Nikolaj Marr sto let poté

Ve 21. století je těžko představitelné, že se jeden badatel věnuje postupně třem vědním oborům tak rozdílným, jako jsou filologie kavkazských jazyků, archeologie a obecná lingvistika. A zcela nemyslitelná je představa, že se žena stane předsedkyní vědecké společnosti jako náhrada za svého zesnulého manžela. Dva příběhy z carského Ruska, jež se odehrávají mezi vědou, politikou a společností, mají kontury, které jsou nám povědomé i dnes.

imperialismusKavkazpolitikaRuskověda

19.12.2024 |Ivan Foletti|Margarita Khakhanova | východ

Oblomov v zemi Descarta

Obrazy ruské duše v meziválečné Francii

„Pravdou je, že slovanské povaze chybí míra. Je schopna nejhorších excesů. Je to barometr, který se snadno poblázní. Prodloužený pobyt v zemi emigrace může jen ukáznit a harmonizovat tyto bohaté, ale snadno rozmarné charaktery plné rozporů. Mnozí z nich uznávají, že jsou dnes méně násilní, klidnější. (...) Jak skvělým usměrněním pro fantasmagorie slovanské duše jsou svobodně přijaté západní disciplíny! (...) Jasnější mysl, ryzejší, pevnější a stabilnější myšlenky, přísnější pojetí života a povinností, možná méně rezignace a méně pýchy, ale více opravdové síly – to je několik výhod, které Rusové mohou získat pobytem ve Francii. V zemi Descarta se učí, že je potřeba pohlížet na svět bez ješitné domýšlivosti, stejně jako bez falešné skromnosti.“

Franciemeziválečná dobaRusko

24.09.2024 |Karolina Foletti | východ

Kde má hranice?

Pečeti Rurikovců a Putinův „ruský svět“

V březnu roku 2024 pronesl před naplněnou aulou filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně bývalý premiér první Putinovy vlády z roku 2000 a nynější exulant Michail Kasjanov přednášku, v níž popsal okamžik, kdy se novodobý ruský autokrat poprvé obrátil zády k Západu, s nímž až do té doby celkem bezproblémově spolupracoval.

politikaPutinRuskostředověk

07.11.2024 |Jiří Macháček | východ

Zelená duše vína doutná na vinicích

Arménský trubadúr na dvoře gruzínského krále

Do názvu textu jsem si – poněkud překvapivě vzhledem ke kavkazskému tématu – vybrala známé verše moravského básníka Jana Skácela z básně Krátký popis léta. Nejen proto, že se mi líbí, ale i proto, že v nich slyším shrnutí života jednoho kavkazského barda z 18. století, k jehož dílu jsem se dostala úplnou (ač životní) náhodou.

ArménieÁzerbajdžánGruziepoezieTurecko

09.09.2025 |Petra Košťálová | východ

Pas, emoce a identita

O postojích emigrantů z Ruska k Rusku

Zdá se, že nové „my“ je nevyhnutelné, ať už člověk Putina podporuje, nebo vystupuje proti němu. Marija Stěpanova, ruská spisovatelka žijící v Německu

Neustále cítím, že jsem Ruska, že jsem ze země, která vede válku, a že moje země ničí jinou zemi a že zničí všechno, kam dosáhne. Samozřejmě se tím cítím vinna. Lilija, 49, žijící na Slovensku

21. stoletíemigraceRusko

21.07.2025 |Elena Mikhina | východ

Zastavit epidemii

Kontroly na hranicích Ruska po první světové válce

Zatímco západní a střední Evropou procházela na sklonku první světové války vlna smrtící španělské chřipky, Rusko sužovala epidemie skvrnitého tyfu, jehož přenašečem byla veš šatní. O vážnosti situace v někdejší Ruské říši vypovídá Leninova pověstná věta „Buď socialismus přemůže veš, nebo veš zničí socialismus“, kterou pronesl v roce 1919 na VII. všeruském sjezdu sovětů.

dějinyepidemieliteraturamigracepropagandaRusko

19.02.2025 |Karolina Foletti | východ

Obzvlášť krutá lživost

O Karské smlouvě

Vlády Socialistické sovětské republiky Arménie, Ázerbájdžánské socialistické sovětské republiky i Socialistické sovětské republiky Gruzie na jedné straně a vláda Velkého národního shromáždění Turecka na straně druhé, sdílejíce zásady bratrství národů a práva národů na sebeurčení a jsouce vedeny přáním navázat mezi sebou trvalé, srdečné vztahy a nepřetržité upřímné přátelství založené na společných zájmech obou stran, se rozhodly uzavřít za účasti Ruské socialistické federativní sovětské republiky smlouvu o přátelství […]

20. stoletíArméniegenocidapamátkySSSRTurecko

15.07.2025 |Karolina Foletti | východ

Památky jako zbraně

Kulturní dědictví Náhorního Karabachu patří všem

Dne 20. září 2023 po čtyřiadvacetihodinové ázerbájdžánské vojenské operaci sestávající z pozemní ofenzívy i leteckého bombardování, se Ázerbájdžán zmocnil Náhorního Karabachu, arménské síly byly obklíčeny, důležitá posvátná místa obsazena a vládní orgány neuznané Arcašské republiky musely kapitulovat. Mnohými médii byl tento den označen za „konec“ arménsko-ázerbájdžánského konfliktu trvajícího od roku 1918. Současná situace v oblasti nicméně naznačuje mnohé, jen ne konec nešťastného osudu regionu.

ArménieÁzerbajdžánKavkazpamátkypolitika

21.11.2024 |Gajane Achverdjanová|Michaela Kovářová | východ