všechny články

Import ze Západu

Formování významu feminismu u nás v devadesátých letech

V prvním desetiletí po roce 1989 považovala většina české společnosti všechno, co přicházelo ze Západu, za správné, ba dokonce za vzor k okamžitému napodobení. Netýkalo se to ovšem feminismu. Ten byl naopak po celá devadesátá léta pro mnohé sprostým slovem, bez ohledu na dlouhou tuzemskou historii ženského hnutí. Proč?

Československo feminismus Západ

15.10.2024 |Denisa Nečasová | esej

Univerzita La Sapienza, Řím, 3.2.1968 © Wikimedia Commons , autor Rodrigo Pais, volné dílo

Přísahej věrnost režimu!

Univerzity a věda v Itálii třicátých let

Přísahám věrnost králi, jeho královským následovníkům a fašistickému režimu. Přísahám, že budu věrně dodržovat Stanovy a další státní zákony, že budu zastávat funkci vyučujícího a plnit všechny své akade-mické povinnosti s cílem vychovávat čestné občany oddané vlasti a fašistickému režimu. Přísahám, že nepatřím ani nebudu patřit k žádné organizaci či straně, jejíž aktivity nejsou v souladu s povinnostmi funkce.

fašismus Itálie meziválečná doba univerzity

23.03.2025 |Alberto Virdis | západ

(Ne)srozumitelné obrazy

Umění, propaganda, revoluce

O současném umění se říká, že je odtržené od reality, a lidé si mnohdy stěžují, že mu nerozumí. Podobně lze ale bez patřičných znalostí jen obtížně porozumět námětům starých mistrů. Zdá se, jako by díla často potřebovala mediátora (ideálně z řad historiček a historiků umění), který publiku záměr tvůrce vysvětlí. I bez takového výkladu však umění dokáže probouzet emoce. Nemusíte rozumět tomu, na co se díváte, přesto to vámi může pohnout. Umění však často sloužilo také politice a propagandě a taková díla naopak měla být naprosto čitelná, minimálně ve své době.

propaganda revoluce umění

14.01.2025 |Jan Galeta|Tomáš Valeš | artefakty

Do hospody nelez

O urputnosti zprivatizovaného rasismu

Sedím v místní hospodě a domlouvám se s Erikem, kdy a kde se potkáme. Neviděli jsme se pár měsíců. Za mnou ale nepřijde, pojedeme o pár kilometrů dál do jiného města. Je Rom a ti do zdejších hospod nepatří. Rozdíl mezi mnou a Erikem jako zákazníky ve zmíněném podniku je právě v barvě kůže, která v tomto případě předznamenává nerovné zacházení a je důvodem, proč je Erikovi odepřeno s námi posedět v hospodě ve městě, ve kterém on celý život žije.

rasismus romistika

17.09.2026 |Alžběta Baumanová | traumata minulosti, otázky dneška

Moc teče s vodou

Od akvaduktů po datová centra

V období největšího rozkvětu měl Řím pravděpodobně téměř milion obyvatel. V antice žádné jiné středozemní město takové velikosti dlouhodobě nedosáhlo. Pro metropoli zmíněných rozměrů nebyl přístup k vodě otázkou komfortu, ale podmínkou městského uspořádání a politické stability. Lidé potřebovali pít, mýt se, zavlažovat a pěstovat rostliny, zásobovat lázně a udržovat město v chodu.

AI akvadukty antika křest pitná voda Řím

17.06.2026 |Adrien Palladino | západ

Setkání se svou (zemřelou) hvězdou

Pařížské hřbitovy Père-Lachaise, Montparnasse či Montmartre představují oázy klidu uprostřed udýchaného velkoměsta. Pro místní i turisty jsou vyhledávanými místy odpočinku, bezcílného toulání, lze tu pozorovat běh času, obdivovat funerální umění i vykonat svéráznou pouť.

20. století 21. století Paříž vizuální kultura

11.07.2025 |Míla Janišová | vizuál

Titus Maccius Plautus

Římská, nebo spíš řecká komedie? A co s ní dnes?

Když se řekne „římská komedie“, většině patrně vytane na mysli (pokud vůbec něco) jméno Tita Maccia Plauta, přestože samozřejmě zdaleka nebyl jediným autorem, který komedie v Římě psal. Už jeho současníci však museli jeho dílo považovat za něčím výjimečné. Postarali se o to, aby se dochovalo až do dnešních dní – na rozdíl od děl jiných autorů, kteří upadli v zapomnění (tedy s výjimkou Terentia, kterého však v obecném povědomí Plautus znatelně zastínil).

komedie Plautus překladová literatura Řecko Řím

24.05.2026 |Tomáš Weissar | literární archeologie

Hadži Baba z Isfahánu

Aneb orientální orientalismus?

Orient zanechal nepřehlédnutelné stopy v dějinách evropských literatur. Role, jež přitom sehrával, i stereotypy, jež se k němu pojily, se časem měnily, přičemž základní vlastností Orientu byla odpradávna jeho jinakost. To vesměs platí i pro dnešní přístupy, přesněji řečeno většinu z nich.

arabská literatura dobrodružství Orient orientalismus

23.02.2026 |Bronislav Ostřanský | kniha

Češi mohli inspirovat

Rozhovor s politologem a historikem Jacquesem Rupnikem

Humanitní vědec, který působil dva roky jako poradce prezidenta Václava Havla, se zamýšlí nad postavením veřejného myslitele v době po roce 1989 a dnes, v nepřehledné době po „konci dějin“.

Československo politologie

03.10.2024 |Ivan Foletti | rozhovor

EKG ztraceného státu

Patří Jugoslávie minulosti?

Bělehrad, dne 25. května 1979. Za bouřlivého potlesku, na pozadí davu cvičenců mávajících barevnými vlajkami běží se štafetou přes Stadion Jugoslávské lidové armády kosovská studentka medicíny Sanija Huseni. Zdolává šikmé pódium vedoucí na hlavní tribunu a zastavuje se před mužem oděným do světlé maršálské uniformy. Proslov si připravila v albánštině, závěrečná slova však zopakuje také v srbochorvatštině. „Stovky rukou nesly cestami naší úžasné vlasti tuto štafetu s našimi nejupřímnějšími gratulacemi směrovanými tobě – od bratrských národů a národních skupin Jugoslávie, které všechny žijí jako jeden národ. Tuto zem a tento lid nic nemůže zlomit. Ani dnes, ani zítra. Nikdy.“ Gesto předání. Polibky. Aplaus.

dějiny Jugoslávie paměť politika sport

17.10.2026 |Marta Harasimowicz | esej

Vzpomínky na populismus

O domnělém úspěchu turecko-italské kulturní diplomacie

Rád si občas představuji historiky budoucnosti, kteří budou studovat druhé desetiletí 21. století (tedy pakliže tu ještě nějací historici budou). Kromě problémů spojených s digitalizovanými prameny, které budou podle všeho mizet jako sníh na slunci, je možná bude trápit jistá jednotvárnost našeho politického zřízení.

historie polarita politika populismus

02.06.2025 |Ivan Foletti | editorial

O síle lidí, co nedrží krok

Rozhovor s francouzským historikem Laurentem Vidalem

Na příběhu vzniku některých žánrů americké hudby lze ukázat, že synkopa funguje jako metafora pomalých, slabých, kteří se úskokem snaží dostat na místa těch silných. Fotografie spícího pařížského uklízeče, kterou pořídila a veřejně komentovala manažerka, odhaluje symptomatickou únavu obou dvou. Technologie nám přinesly nové řetězy, bezdrátové. Lidé, čtěte poezii! Zveme vás do myšlení vášnivého výzkumníka pomalosti, Laurenta Vidala.

historie politika sociologie

03.02.2026 |Adrien Palladino | rozhovor

Menu

Filter

Import ze Západu

Formování významu feminismu u nás v devadesátých letech