revize re:vize časopis

všechny články

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Proklatě slabé místo

Příběh byzantského superhrdiny Digenise

Příběhy o superhrdinech si lidé vyprávějí odpradávna. Na počátku jejich rodokmenu v evropské kultuře stojí Héraklés a Achilleus, na opačném konci třeba Spiderman či Iron Man. Všichni mají společnou jistou rozpolcenost, dvojakost: ukrývají tajemství, slabé místo, anebo žijí dvojí život.

Byzanchrdinaliteraturapřeklady

17.11.2024 |Markéta Kulhánková | literární archeologie

Svědkové doby přelomu

O zaniklých pražských hudebních klubech a jejich roli v porevoluční společnosti

V nesvobodných systémech se umění příliš nedaří. To oficiální slouží jako nástroj propagandy nebo má alespoň za úkol nepohoršovat, vyvolávat dojem klidu a stability. Místy, kde se měla koncentrovat ideologicky vhodná kreativita, byly za socialismu obvodní kulturní domy a jejich pobočky. Mnohdy se ale jejich řediteli či ředitelkami staly osvícené osoby, kterým se podařilo vybudovat skutečné oázy kultury, často s přesahy do undergroundu. Pražské kluby Na Petynce a Delta, které se v porevoluční době staly centry alternativní, folkové nebo punkové subkultury, jsou toho skvělým příkladem.

hudbaPrahaSametová revoluce

15.11.2024 |Karolina Válová | esej

Přistěhovalci v Pantheonu

Posmrtný příběh manželů Manouchianových

Dne 21. února 1944 němečtí vojáci zastřelili v pařížské pevnosti Mont-Valérien komunistického odbojáře arménského původu Missaka Manouchiana a jeho druhy. O osmdesát let později, 21. února 2024, byli odbojář Manouchian a jeho žena Mélinée „přijati“ do Pantheonu – pohřebiště nejvýznamnějších osobností, jimž chce Francouzská republika prokázat čest. Rozhodnutí se nesetkalo s jednomyslným souhlasem. Vláda Emmanuela Macrona dala přednost Arménovi před Židy.

ArménieFranciepolitika

11.11.2024 |Adrien Palladino | západ

Památníky bez paměti?

Umělecké ptydepe v době postalegorické

Podobná jistota, že se ve zpravodajských relacích opět objeví informace o nedostatku sněhu na českých sjezdovkách nebo o neúrodě na polích místních zemědělců, se v kulturní sféře týká zpráv o bourání či naopak vztyčování různých pomníků a soch. Čtenářům se možná vybaví mediálně známé kauzy, jako například instalace repliky mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí (o níž psal Ondřej Jakubec v re:vizích #1) nebo odstranění sochy mávajícího maršála Koněva v Praze-Bubenči. Nicméně bouřlivé debaty tohoto typu zdaleka nebudí jen dění v hlavním městě.

Českopamátníkumění

09.11.2024 |Jan Galeta|Tomáš Valeš | artefakty

Kde má hranice?

Pečeti Rurikovců a Putinův „ruský svět“

V březnu roku 2024 pronesl před naplněnou aulou filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně bývalý premiér první Putinovy vlády z roku 2000 a nynější exulant Michail Kasjanov přednášku, v níž popsal okamžik, kdy se novodobý ruský autokrat poprvé obrátil zády k Západu, s nímž až do té doby celkem bezproblémově spolupracoval.

politikaPutinRuskostředověk

07.11.2024 |Jiří Macháček | východ

Přijmout hluboký závazek

Rozhovor s Taline Ter Minassian

Badatelka s arménskými kořeny působící ve Francii se zaměřuje na dějiny carského Ruska a Sovětského svazu. Hovořili jsme o nedávných arménských dějinách a otázkách, které před ni staví současná politická situace na Kavkaze i rodinné dědictví.

ArménieimperialismusKavkazpolitika

03.11.2024 |Ivan Foletti | rozhovor

Most lze opravit!

Pražský železniční most pod Vyšehradem je součástí říčního panoramatu Prahy, které je od roku 1992 zapsáno ve světovém dědictví UNESCO, a přece ho český stát chce zlikvidovat. Umění Náhorního Karabachu, jež bylo od nepaměti součástí arménského kulturního světa, pro změnu nechrání nikdo a vše nasvědčuje tomu, že na místě probíhá divoká kulturní genocida. Pařížské street art je takovým kompromisem: část tvůrců je pronásledována, část naopak protežována administrativou prezidenta Macrona.

ArménieEvropahistoriekulturní dědictví

01.11.2024 |Ivan Foletti | editorial

Tady jsme taky byli!

Santa Maria dell’Anima v Římě

Na konci roku 2020, v době covidové, spustilo České centrum v Římě vzdělávací projekt České stopy v Itálii, který na Facebooku a Instagramu „představuje místa, kde historie českých zemí od středověku po současnost zanechala své otisky“. Pod hashtagem #tracceCecheInItalia se objevují krátké texty mimo jiné o hrobce svatého Cyrila pod kostelem sv. Klimenta či o barokní soše sv. Jana Nepomuckého na Milvijském mostě v Římě nebo o premiéře opery Josefa Myslivečka v Boloňském městském divadle v roce 1770.

ČeskoRakousko-UherskoŘím

25.10.2024 |Jana Černocká | zápisky z cest

Budečská tragédie zamrzlá v čase

O nepoučitelnosti člověka rozumného

Blízko středočeského hradiště Budeč, jednoho z hlavních center raných Přemyslovců, konkrétně v poloze Na Týnici, objevili na začátku osmdesátých let minulého století archeologové pod vedením Ivana Krutiny z Archeologického ústavu ČSAV hromadný hrob nejméně třiceti tří a možná až šedesáti dospělých lidí, kteří velmi pravděpodobně zahynuli násilnou smrtí. V hrobě, jenž byl datován do desátého století, byly jen tři ženy a žádné děti.

archeologiePřemyslovciraný středověk

23.10.2024 |Renáta Přichystalová | společné dějiny lidstva

Vyprázdněné medíny

Západní pohledy otisknuté do maghrebských měst

Maroko – dovolená jako v pohádce. Marrákeš, město mnoha barev, chutí a zábavy. Přepychové paláce, labyrinty úzkých uliček, nádherné městské parky, souky – tradiční tržiště, muzea a mešity. Kairouan, poutní místo světového významu. Fez, město, kde se zastavil čas. Sidi Bou Said, modrobílá krása protkaná orientálními bugenvileami…

kolonialismusMarokoOrient

21.10.2024 |Míla Janišová | jih