revize re:vize časopis

všechny články

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Učit se procházkou

Rozhovor s terénními vyučujícími a vědkyněmi Christelle Nicolas a Carolinou E. Santo

Co se stane, když se žáci a žákyně vydají prozkoumávat vnější prostor? Jak probouzet údiv v pohledech otupených zvykem a všedností? Jak naše vnímání světa mění chůze? Hovoříme s badatelkami, performerkami a chodkyněmi Christelle Nicolas a Carolinou E. Santo.

alternativní školstvíchůzeterénní výuka

03.10.2025 |Míla Janišová | rozhovor

Nadávat u piva nestačí

Říjnové re:vize míří podle mého soudu přímo k jádru problému, dotýkají se toho, co je pro odolnost (nebo dokonce pro přežití) naší společnosti nejdůležitější ze všeho: školství. Pestrá mozaika příběhů od středověku do dneška, jež naši autoři vyprávějí, ukazuje, že kvalitní vzdělávání bylo naprosto klíčovou otázkou v různých dobách i místech, šlo o základ pro lepší svět. Vyjevuje také, že je-li školství uchopené špatně, stává se z něj nástroj sebedestrukce společnosti.

dějinyškolstvíspolečnost

01.10.2025 |Ivan Foletti | editorial

Na ostrově kouzel

O někdejší francouzské kolonii

Réunion, malý ostrov v Indickém oceánu, na němž jsem se ocitla na půl roku „na Erasmu“, vznikl před třemi a půl miliony let v důsledku vulkanické aktivity. Sopečný původ prozrazuje dramatická krajina s krátery aktivních sopek, strmými horami a bujnou tropickou vegetací.

identitamýtyRéunion

21.09.2025 |Anna Palarčíková | zápisky z cest

Tři a půl hodiny otázek

O filmu Andrej Rublev Andreje Tarkovského a divných dobách

V Treťjakovské galerii v Moskvě, což je nyní pro lidi (nejen) z Evropy už nedostupný a zapomenutý prostor, je velký sál s cyklem religiózně symbolistního malíře Michaila Něstěrova (1862–1942) věnovaným životu pravoslavného světce Sergeje Radoněžského. Obrazy lavírují na hraně mezi ikonou, lidovým kolorovaným tiskem lubokem a malbou peredvižniků.

Andrej RublevfilmRusko

19.09.2025 |Alexandr Khakhanov | kino

Skenování krajiny

Michal Kindernay je intermediální umělec zaujatý krajinou a jejím vnímáním, časem, technologiemi, vědou. Kromě dlouhodobých dokumentačních projektů, jako je třeba skenování krajiny, tvoří interaktivní instalace, videoperformance nebo zvukové kompozice a spolupracuje na divadelních a filmových experimentech.

ekologiefotografiekrajinaumění

17.09.2025 |Michal Kindernay | vizuál

Politický thriller

Francouzský umělec Serge Oldenbourg v československém vězení

Dějiny umění se vyznačují spletitými cestami, občas znepokojivými, ba přímo temnými. Najdeme v nich i dramata, která by se mohla postavit na roveň špionážních příběhů studené války. Anabáze francouzského výtvarníka, který se ocitl v socialistickém Československu, nese všechny znaky politického thrilleru, jenž by třeba ve filmové verzi bezpochyby přikoval diváky k plátnu či monitoru.

ČSSRFluxusuměníunderground

13.09.2025 |Jakub Straka | lokál

Zelená duše vína doutná na vinicích

Arménský trubadúr na dvoře gruzínského krále

Do názvu textu jsem si – poněkud překvapivě vzhledem ke kavkazskému tématu – vybrala známé verše moravského básníka Jana Skácela z básně Krátký popis léta. Nejen proto, že se mi líbí, ale i proto, že v nich slyším shrnutí života jednoho kavkazského barda z 18. století, k jehož dílu jsem se dostala úplnou (ač životní) náhodou.

ArménieÁzerbajdžánGruziepoezieTurecko

09.09.2025 |Petra Košťálová | východ

Podívej se do stromu a přečti si příběh

Z výzkumu dějin olivovníků na Krétě

Když jsem přijela na stipendium do Spojených států, udělal na mě dojem proslov tehdejšího ředitele institutu Dumbarton Oaks Jana Ziolkowkého, který mimo jiné řekl, že cílem stipendia je vytvořit nám takové prostředí, abychom přinesli něco nového, že se nemáme omezovat, autocenzurovat a máme myslet out of the box.

archeologieekologierezilience

07.09.2025 |Věra Klontza-Jaklová | společné dějiny lidstva

Za dědečka jsem si vybrala Picassa

Rozhovor s historičkou umění a umělkyní Martinou Pippal

Jaké je kombinovat práci historičky umění a uměleckou činnost? Jaká byla Vídeň za studené války? A jak pád Berlínské zdi změnil spolupráci vídeňských badatelů se světem? S Martinou Pippal mluvíme o přístupu k umění i o jejím dětství.

dějiny uměníVídeňvýtvarné umění

03.09.2025 |Ivan Foletti | rozhovor