revize re:vize časopis

literární archeologie

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Jaké křížovky luštil i císař Konstantin?

Optatianova vizuální poezie

Mnozí máme v oblibě všelijaké rébusy a křížovky, ať už jazykové nebo mate­matické – bystří mysl a baví nás svou hravostí. Více či méně známe také vizuální poezii, snad nejvíce tu avantgardní francouzskou, neodmyslitelně spjatou s tvorbou Guillauma Apollinaira. Málokdo by ovšem v křížovkách čekal bezvadně zpracovanou veršovou formu, významo­vou pluralitu nebo promyšlenou grafickou práci s textem.

antikaliteraturavizuální poezie

21.05.2025 |Marie Okáčová | literární archeologie

Svoboda slova v O(o)blacích

Příběh jedné komedie

Diogenés ze Sinópé prý na otázku, co je na světě nejkrásnější, odpověděl: svoboda slova. To byl jistě ojedinělý názor v jeho době, stejně jako by byl ojedinělý i dnes. Svoboda slova totiž nemá vždy úplně dobrou pověst. Dává právo na existenci i názorům, které mohou být mylné, ba přímo i lživé.

antikadramapravdasvoboda slova

09.06.2025 |Irena Radová | literární archeologie

Duch nejistě těká, život se žije jen tak, aby se neřeklo

Volný čas v antickém Římě

V dochovaném fragmentu (F 84 TRF II) z tragédie Iphigenia římského básníka archaického období Ennia si řečtí vojáci čekající v Aulidě na příznivý vítr před odplutím na válečnou výpravu do Tróje stěžují, že nevědí, co si počít s volným časem:

antický Římotium a negotiumřímská literaturavolný čas

07.02.2026 |Bořivoj Marek | literární archeologie

Nová tunika pro starou komedii

Aristofanova Lýsistraté: věrná i moderní?

Lýsistraté, v překladu „ta, která rozpouští vojska“, je protagonistkou Aristofanovy stejnojmenné a nesmrtelné komedie o válce a míru, ženách a mužích, řízení státu a diplomacii.

adaptaceAristofanésdemokraciedivadelní překladLýsistratéoligarchiepolitikasatira

27.04.2026 |Adéla Svobodová|Filip Dvorský | literární archeologie

Milenci, dobrodružství, pohádkové kulisy

Pozdně byzantský román pro epochu stříbrného plátna

Když se řekne „byzantská literatura“, většině lidí se pravděpodobně nevybaví mnoho; pokud vůbec něco, pak snad kroniky, životy svatých, případně složité učené texty psané jazykem vzdáleným běžným lidem a pojednávající o tématech odtažitých od každodenního života. Pozdně byzantské romány však tento obraz výrazně narušují.

antikabyzantská literaturadobrodružstvíláskaromán

24.03.2026 |Markéta Kulhánková | literární archeologie

Rodina je základ státu

Oresteia jako divadelní škola občanských ctností

Pokud bych měla odpovědně říci, co z antické kultury skutečně přežívá, zvolila bych řecké drama, především tragédii. Na světě se denně odehraje tolik divadelních představení řecké tragédie, že ji v posledním století sledovalo víc lidí než za celou dobu jejího rozkvětu v antice.

Aischylosantické dramačeské divadlopřeklad

25.03.2025 |Alena Sarkissian | literární archeologie

Populární ne-populár

Cicero na straně lidu

Informační povaha současné společnosti s sebou nese také popularitu, někdy jako vytoužený cíl, někdy jako nechtěný důsledek. Vůle a náklonnost lidu jako by se staly nutnou pod­mínkou společenské existence, měříme je bez většího rozlišení u poznámky o dnešním obědě i u plánu státního rozpočtu.

antikaCiceroliteraturapopulismus

21.06.2025 |Katarina Petrovićová | literární archeologie

Titus Maccius Plautus

Římská, nebo spíš řecká komedie? A co s ní dnes?

Když se řekne „římská komedie“, většině patrně vytane na mysli (pokud vůbec něco) jméno Tita Maccia Plauta, přestože samozřejmě zdaleka nebyl jediným autorem, který komedie v Římě psal. Už jeho současníci však museli jeho dílo považovat za něčím výjimečné. Postarali se o to, aby se dochovalo až do dnešních dní – na rozdíl od děl jiných autorů, kteří upadli v zapomnění (tedy s výjimkou Terentia, kterého však v obecném povědomí Plautus znatelně zastínil).

komediePlautuspřekladová literaturaŘeckoŘím

24.05.2026 |Tomáš Weissar | literární archeologie

Zachytit písmem nestálé příběhy

O vrstvách východoslovanské epiky

Východoslovanský folklorní epos se vyprávěl ponejvíce v ruské části dnešní Karélie a v Archangelské oblasti. „Ruské byliny“, jak se této epické poezii často říká, představují mnohovrstevnatý fenomén. Až do počátku 20. století se uchovaly v tradici místních rolníků přirozeně, ale již od poloviny 19. století je na ruský sever jezdili zaznamenávat folkloristé a etnografové. 

epická poezieIlja Muromecorální historieRuské bylinyRuskoSvajtogor

16.05.2026 |Jiří Dynda | literární archeologie

Musíš dbát kázně! 

Sportovní trénink antických profesionálů

„Chceš zvítězit v olympijských hrách? Ví bůh, že i já, neboť je to čestné. Ale uvaž, co předchází i co následuje, a teprve potom se ujmi díla! Musíš dbát kázně, jíst podle přísných předpisů, zdržovat se sladkostí, cvičit se i proti své vůli v určitou hodinu, v horku, v mrazu, nesmíš pít studenou vodu ani víno, jak tě napadne, slovem, jako lékaři se musíš svěřit svému cvičiteli; potom musíš se svým soupeřem o závod kopat, leckdy si vymknout ruku a vyvrtnout kotník, hojně prachu se nalokat, leckdy se dát šlehat a po tom po všem – podlehnout!“ (Epikt., Ench. 29).  

antikaliteraturasport

17.08.2026 |Jiří Kouřil | literární archeologie

Je libo zahrát si antidiváka?  

Jak jsem obsadil internetové trolly do inscenace Sokratovy obhajoby

Když loni vyšla audiokniha Sokratova obhajoba od Platóna v hlavní roli s hercem Jaroslavem Duškem, jako první se ozvali ti, kteří si ji poslechnout nechtěli. „Kterýho dramaturgickýho šoumena napadlo toho bosýho strejdu, kterej léčí rakovinu dobrou náladou, obsadit do role Sokrata?” tázal se na facebooku Zdeno Blažek. Napadlo to mě. Sokrates byl totiž – řekl jste to krásně, pane Blažku – bosý strejda a značná část Athéňanů ho takzvaně nemohla.

antické dramamédiaSokrates

26.11.2025 |Petr Šourek | literární archeologie