editorial

Potřebujeme re:vize?

Celé to začalo skoro z recese, když se mě kolega Jiří Macháček, toho času profesor archeologie, zeptal, co bych udělal, kdybych měl skoro neomezené prostředky pro svou vědeckou skupinu. Moje odpověď byla okamžitá: založil bych časopis, který bude ukazovat, jak moc jsou vědy o člověku a jeho historie potřebné právě teď – ve světě, který se čím dál tím víc podobá šílícímu hysterikovi.

historie věda

02.09.2024 |Ivan Foletti | editorial

Vytváříme své příběhy?

„Poetika resilience“ zní jako paradoxní spojení lidské psychologie a literárních věd. Jak však naznačuje Vladimích Chrz ve své eseji, jde naopak o spojení zásadní pro pochopení našeho lidství. Jde, v kostce, o schopnost chápat svůj život jako příběh a zároveň z něho příběh – ironický, radostný či třeba směšný – dělat.

dějiny genetika migrace poetika

06.01.2025 |Ivan Foletti | editorial

Nejsme jenom čísla

Bylo to navečer a všichni tři byli na konci sil. Dítě, žena i muž. Šli už dlouho a měli toho za sebou hodně. Dítě bylo vlastně na cestě celý život: narodilo se ve stodole a od té doby pořád někam utíkali. Lidé si o nich mysleli, že jdou za lepším životem, ale oni prchali před zlobou. Byli pronásledováni, oficiálně z náboženských důvodů, ale kdo ví, jak to opravdu bylo. A tak zamířili daleko od domova, do země, jejíž jazyk neznali a kde na ně nikdo nečekal s otevřenou náručí.

křesťanství migrace politika

01.02.2025 |Ivan Foletti | editorial

Máme věřit vědě?

V období koronavirové pandemie byla společnost (nejen v českých luzích a hájích) vzácně rozdělená. „Vinu“ na tom měli i vědci (vědkyně do veřejného prostoru promlouvaly až na čestné výjimky mnohem méně), kteří ne vždy zastávali jednotný názor na to, jak se státy mají v rámci pandemie chovat.

dějiny společnost věda

01.12.2024 |Ivan Foletti | editorial

Jsme mistři v rovnosti, prý…

Moderní „západní civilizace“ se ráda chvástá, jak učinila svět ve všem lepším (ponechme stranou, zda se s tímto tvrzením ztotožňuje náš ekosystém nebo třeba „globální Jih“). To samozřejmě platí i pro situaci žen. Kde jinde než v euroatlantickém prostoru posledních padesáti let se emancipace stala realitou? Kde jinde proběhla sexuální revoluce? Kde jinde mají ženy konečně rovná práva a mohou se tak profesně realizovat naplno?

feminismus ženská otázka

01.04.2025 |Ivan Foletti | editorial

Kdo jsme my? A co je Evropa?

Fascinuje mě období po polovině 19. století, kdy se během asi osmdesáti let na světové scéně prosadila řada německy píšících spisovatelů z Čech. Adalbert Stifter, Franz Werfel nebo Franz Kafka se zapsali do dějin literatury zásadním způsobem. Z jejich textů je cítit, nehledě na jazyk, něco velmi českého.

Česko Evropa

01.10.2024 |Ivan Foletti | editorial

Přísahej věrnost (zisku)!

Staré Město pražské je jedna z nejvíce obdivovaných památek lidstva a je tak po právu zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Na témže seznamu se nachází i městečko Ušguli, které v nadmořské výšce 2100 metrů zdobí po staletí nedobytný horský region Svaneti v severozápadní Gruzii. Praha je podle všeho zlatým dolem, tedy místem, kde se dá „rejžovat“, už odedávna, minimálně od konce 19. století, kdy se asanace židovského ghetta proměnila v zajímavou finanční příležitost. Překvapivě se ale slepicí se zlatými vejci nedávno stala také Svaneti.

Gruzie památky Praha urbanismus

03.03.2025 |Ivan Foletti | editorial

Most lze opravit!

Pražský železniční most pod Vyšehradem je součástí říčního panoramatu Prahy, které je od roku 1992 zapsáno ve světovém dědictví UNESCO, a přece ho český stát chce zlikvidovat. Umění Náhorního Karabachu, jež bylo od nepaměti součástí arménského kulturního světa, pro změnu nechrání nikdo a vše nasvědčuje tomu, že na místě probíhá divoká kulturní genocida. Pařížské street art je takovým kompromisem: část tvůrců je pronásledována, část naopak protežována administrativou prezidenta Macrona.

Arménie Evropa historie kulturní dědictví

01.11.2024 |Ivan Foletti | editorial

Menu

Filter