revize re:vize časopis

editorial

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Máme věřit vědě?

V období koronavirové pandemie byla společnost (nejen v českých luzích a hájích) vzácně rozdělená. „Vinu“ na tom měli i vědci (vědkyně do veřejného prostoru promlouvaly až na čestné výjimky mnohem méně), kteří ne vždy zastávali jednotný názor na to, jak se státy mají v rámci pandemie chovat.

dějinyspolečnostvěda

01.12.2024 |Ivan Foletti | editorial

Nevyzpytatelná hudba terénních záznamů

Dvoutaktní rytmus časopisu re:vize obvykle spočívá ve střídání tematické odstředivosti lichých čísel a dostředivostí čísel sudých, obkružujících konkrétní jev. Tentokrát, na začátku „nového roku“, technicistní metaforiku centrifugy či spirály opouštíme a jmeme se opatrně a zvědavě brodit spíše sedimenty času, hledajíce těžko zbadatelné body zvratu, „chvíle, kdy se rozpadne dosavadní řád“, jak to v rozhovoru čísla brilantně popisuje belgická spisovatelka Caroline de Mulder nebo v článku o exilovém autorovi Dmitriji Gluchovském rusistka Jitka Komendová.

časproměnazahálkazvuk

05.01.2026 |redakce | editorial

Vzpomínky na populismus

O domnělém úspěchu turecko-italské kulturní diplomacie

Rád si občas představuji historiky budoucnosti, kteří budou studovat druhé desetiletí 21. století (tedy pakliže tu ještě nějací historici bu­dou). Kromě problémů spojených s digitalizovanými prameny, které budou podle všeho mizet jako sníh na slunci, je možná bude trápit jistá jednotvárnost našeho politického zřízení.

historiepolaritapolitikapopulismus

02.06.2025 |Ivan Foletti | editorial

Most lze opravit!

Pražský železniční most pod Vyšehradem je součástí říčního panoramatu Prahy, které je od roku 1992 zapsáno ve světovém dědictví UNESCO, a přece ho český stát chce zlikvidovat. Umění Náhorního Karabachu, jež bylo od nepaměti součástí arménského kulturního světa, pro změnu nechrání nikdo a vše nasvědčuje tomu, že na místě probíhá divoká kulturní genocida. Pařížské street art je takovým kompromisem: část tvůrců je pronásledována, část naopak protežována administrativou prezidenta Macrona.

ArménieEvropahistoriekulturní dědictví

01.11.2024 |Ivan Foletti | editorial

Mýty, které dělí

Deníky se od ledna nepřetržitě plní články, jež se pojí s postavou staronového prezidenta Spojených států (jméno vynechávám, abych mu nepřidával body do bobtnající citovanosti). Zákony, které tento zaměstnanec amerického lidu zběsile podepisuje (a silou protlačuje), ve mně většinou probouzejí smutek či depresi. Více či méně explicit­ně podporují násilí, hamižnost, sobectví, a není divu, že se z každého ranního probuzení pro mnoho Evropanů stalo trauma: jaká hrůza se přes noc za oceánem zase odehrála?

historiemýtypolitika

01.05.2025 |Ivan Foletti | editorial

Zelená duše doutná

Olivovníky jsou ztělesněná paměť, dožívají se tisíců let, ale jen proto, že o ně někdo po celou dobu pečuje. Znamená to, že na Krétě, kam nás ve svém strhujícím článku zavede Věra Klontza-Jaklová, lidé pečují o některé stromy nepřetržitě pět tisíc let. Jde o příběh symbiózy, respektu a tradice. Škoda jen, že aktuální snahy o maximalizaci zisku tento neskutečný (a skoro nekonečný) příběh narušují!

dějinyekologiereziliencespolečnost

01.09.2025 |Ivan Foletti | editorial

Vytváříme své příběhy?

„Poetika resilience“ zní jako paradoxní spojení lidské psychologie a literárních věd. Jak však naznačuje Vladimích Chrz ve své eseji, jde naopak o spojení zásadní pro pochopení našeho lidství. Jde, v kostce, o schopnost chápat svůj život jako příběh a zároveň z něho příběh – ironický, radostný či třeba směšný – dělat.

dějinygenetikamigracepoetika

06.01.2025 |Ivan Foletti | editorial