revize re:vize časopis

esej

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Trpělivá příprava

Katedrální školy a formování středověké vzdělanosti

Jazykovou výuku spojovaly se systematickou přípravou na správní, soudní a duchovní povinnosti. V lavicích středověkých katedrálních škol se utvářely dovednosti a intelektuální návyky, které dlouhodobě ovlivnily evropskou kulturu i organizaci veřejného života.

Evropaškolstvístředověk

09.10.2025 |Michaela Falátková | esej

V krajině své duše

Mnohotvářnost poutí v předmoderní době (i dnes)

Pouť může znamenat leccos. Od duchovně motivovaného putování a náboženské praxe až po turistickou atrakci nebo venkovskou zábavu s kolotoči. Může být individuálním přechodovým rituálem, ale i společenskou událostí provázenou sounáležitostí s ostatními poutníky.

barokoBohuslav BalbínMartin Luthernáboženstvípouti

10.08.2025 |Ondřej Jakubec | esej

Moc skrytého vědění

Průvodce konspiračními narativy o válce na Ukrajině

Žijeme v době, kdy dezinformace či konspirace hýbají věcmi veřejnými i dušemi jednotlivců. Po sociálních sítích obíhá nepřehledné množství informací a jednotlivci i skupiny lidí žijí v izolovaných světech, kde je čím dál těžší rozlišit realitu od fikce či záměrné lži.

invaze na Ukrajinujazykkonspiracenaracepsychologie

23.07.2025 |Chrz Vladimír|Dubovská Eva | esej

Tak stiskni, nebo pusť!

Arménské básnířky očima překladatelky

Ráda překládám básně, a to nejen proto, že jsou to, jak napsal Jan Masaryk, „zhuštěná staletí života“ a „muzika ve slovech“. Vždycky se mi na překladech zamlouval nejen onen blízký přístup k autorovi či autorce (který/á nám v pouhých několika řádcích odkryje své nálady, pocity, touhy i strachy), ale také odraz konkrétní společnosti, jež se za verši skrývá.

Arméniepoeziepřekladženská otázka

19.07.2025 |Petra Košťálová | esej

Dynamiky svatosti

Populismus, liberalismus a náboženství

Běžně o politických ideologiích neuvažujeme jako o něčem spojeném s náboženstvím. Liberalismus, nacionalismus, socialismus a další ideologie jsou plodem moderní doby a pro tu je – minimálně v evropském kontextu – charakteristická sekularizace, tedy „odnáboženštění“ společnosti, především jejího veřejného života.

filosofieliberalismuspopulismusposvátno

11.06.2025 |Jan Černý|Petr Kratochvíl | esej

Boj o pravdu

Jak obvinění ze lží mění politiku a společnost

Politický boj o pravdu není novinka – je starý jako politika samotná. Pravda v politice nikdy nebyla jen otázkou objektivních faktů; vždy závisela i na interpretaci, mocenských zájmech a dobových ideologických a technologických podmínkách. Od procesů s kacíři ve středověku přes nacistickou propagandu až po dezinformace v době studené války byly pravda a lež využívány jako mocenské nástroje na delegitimizaci oponentů. Jak se tento boj mění v době digitální?

dezinformacepolitikapravdivostpropaganda

23.05.2025 |Alena Kluknavská | esej

Paměť, politická zbraň

Zneužívání vzpomínek na devadesátá léta v Rusku

V Rusku devadesátých let minulého století se vedle sebe ocitly svoboda a nové možnosti i ztráta smyslu a zhroucení dosavadního života mnoha lidí. Součástí každodennosti se staly násilná kriminalita a ekonomická nestabilita, stejně jako (především západní) spotřební zboží, kulturní tvorba a životní styl.

90. léta 20. stoletíhistoriepaměťRusko

15.05.2025 |Andrei Zavadski | esej

Od pěstního klínu k umělé inteligenci

Obecná teorie artefaktu a lidského světa v kostce

Jedna z pozoruhodných vědeckých teorií o lidském světě se nazývá obecná teorie artefaktu. Pokud jste o ní ještě neslyšeli, není to vaše chyba. Touto teorií se totiž explicitně nezabývá žádná konkrétní věd­ní disciplína. Neexistuje-li pro ni správná škatulka, neexistují ani specializované ústavy či univerzitní katedry, kde by se systematicky studovala. Nejsou tudíž k dispozici ani žádní odborníci, kteří by ji vysvětlovali široké veřejnosti – zůstá­vá tak víceméně neznámá.

antropocénarcheologieartefaktyumělá inteligence

05.05.2025 |Jiří Macháček | esej

Kdo umývá nádobí

O práci placené i neplacené, lásce a zdraví

„S výjimkou několika mužů není nikoho třeba přesvědčovat, že ženy vždycky byly a stále jsou tou zaměstnanější polovinou lidstva. Tvoří polovinu populace světa, připadne na ně dvě třetiny odpracovaných hodin, deset procent vyplacených mezd a vlastní jedno procento světového majetku.“

Česká republikafeminismussociologie

11.04.2025 |Kateřina Lišková | esej

Lekce Anežky České

Charita i prezentace rodu ve 13. století

Střídání, spojování a vyvažování práce duchovní, organizační, sociální, charitativní a politické najdeme v 13. století v našich dějinách. Připomínáme jednu z nejvýraznějších činorodých žen, které tehdy s myslí obrácenou k Bohu nezapomínaly na svůj původ a z něj vyplývající závazky.

Anežka Českácírkevklášterpolitikastředověkženská otázka

07.04.2025 |Tomáš Borovský | esej