esej

Doba zlomová

Jak Češi před deseti lety objevili islám

Od započetí takzvané evropské migrační krize, kdy do Evropy, nikoliv však České republiky začali proudit lidé z muslimských zemí, zanedlouho uběhne deset let. Způsob tehdejší veřejné debaty, v níž téměř chyběli akademičtí odborníci, byl přelomový a naše politická kultura je jím poznamenaná dodnes.

Česká republika Islám média migrace politika

13.02.2025 |Bronislav Ostřanský | esej

Citlivá území

Pomník, veřejný prostor a jejich (ne)přátelé

Usazení tří nových soch andělů na sokl mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí začátkem letošního roku provázely zajímavě scestné interpretace z úst samotných sochařů. Jinak se zdálo, že argumentační zátěž, jež obnovený sloup dlouhodobě provází, vyústila spíš v nezájem veřejnosti. Vytrácení snahy chápat dějinné stopy v našem okolí se nám však může vymstít.

pomník Praha veřejný prostor

16.09.2024 |Ondřej Jakubec | esej

Kdo umývá nádobí

O práci placené i neplacené, lásce a zdraví

„S výjimkou několika mužů není nikoho třeba přesvědčovat, že ženy vždycky byly a stále jsou tou zaměstnanější polovinou lidstva. Tvoří polovinu populace světa, připadne na ně dvě třetiny odpracovaných hodin, deset procent vyplacených mezd a vlastní jedno procento světového majetku.“

Česká republika feminismus sociologie

11.04.2025 |Kateřina Lišková | esej

Svědkové doby přelomu

O zaniklých pražských hudebních klubech a jejich roli v porevoluční společnosti

V nesvobodných systémech se umění příliš nedaří. To oficiální slouží jako nástroj propagandy nebo má alespoň za úkol nepohoršovat, vyvolávat dojem klidu a stability. Místy, kde se měla koncentrovat ideologicky vhodná kreativita, byly za socialismu obvodní kulturní domy a jejich pobočky. Mnohdy se ale jejich řediteli či ředitelkami staly osvícené osoby, kterým se podařilo vybudovat skutečné oázy kultury, často s přesahy do undergroundu. Pražské kluby Na Petynce a Delta, které se v porevoluční době staly centry alternativní, folkové nebo punkové subkultury, jsou toho skvělým příkladem.

hudba Praha Sametová revoluce

15.11.2024 |Karolina Válová | esej

Aby náš svět nezanikl

Hledání zdrojů odolnosti v minulosti

Resilience čili odolnost lidské společnosti patří v poslední době k nejdůležitějším výzkumným tématům. Letos započal velký vědecký projekt s názvem Připraveni na budoucnost. Je zaměřený na výzkum základních principů odolnosti lidské společnosti v historické perspektivě a na využití získaných poznatků pro současnost. Spolupracují na něm odborníci a odbornice z humanitních i přírodních oborů. Hlavní iniciátor a koordinátor projektu vysvětluje, kudy na to jdou.

dějiny společnost věda

28.09.2024 |Jiří Macháček | esej

Hrdinky, nebo hysterky?

Feministická debata raného novověku před érou feminismu

Z výzdoby ložnic luxusního novomanželského apartmá ve vile Kratochvíle, vystavěné kolem roku 1590 v jižních Čechách, lze vyčíst navzájem velmi odlišné dobové představy a vzkazy o povaze žen. Jak se v renesanci a baroku vyvíjel spor zvaný querelle des femmes?

baroko literatura renesance umění ženská otázka

21.03.2025 |Ondřej Jakubec | esej

Import ze Západu

Formování významu feminismu u nás v devadesátých letech

V prvním desetiletí po roce 1989 považovala většina české společnosti všechno, co přicházelo ze Západu, za správné, ba dokonce za vzor k okamžitému napodobení. Netýkalo se to ovšem feminismu. Ten byl naopak po celá devadesátá léta pro mnohé sprostým slovem, bez ohledu na dlouhou tuzemskou historii ženského hnutí. Proč?

Československo feminismus Západ

15.10.2024 |Denisa Nečasová | esej

Věda, scientismus a právní stát

Co je moderní věda ?

Fakta a vědecké výzkumy se čím dál častěji propíjejí do běžného života současných společností. Co je však moderní věda? Jak se k ní vztahuje lidská svoboda? A jakou roli v tom všem hraje či má hrát právní stát?

právo stát věda Západ

07.12.2024 |Michael Esfeld | esej

Lekce Anežky České

Charita i prezentace rodu ve 13. století

Střídání, spojování a vyvažování práce duchovní, organizační, sociální, charitativní a politické najdeme v 13. století v našich dějinách. Připomínáme jednu z nejvýraznějších činorodých žen, které tehdy s myslí obrácenou k Bohu nezapomínaly na svůj původ a z něj vyplývající závazky.

Anežka Česká církev klášter politika středověk ženská otázka

07.04.2025 |Tomáš Borovský | esej

Obrázky domoviny

Češi, Slováci a Rusíni v Americe v dobách Hordubala

Karel Čapek v Hordubalovi vystihl rozdvojený pocit emigranta po návratu domů, podemletý nedůvěrou na všech frontách. Idealizované představy o životě v Americe, ale i o zemi, z níž Hordubal odjel, přerůstaly v meziválečné době ve stereotypy. Některé doznívají i dnes.

Československo migrace první republika USA

17.02.2025 |Marta Filipová | esej

Práce na obrazu Čech

Politické strategie Jiřího z Poděbrad

V čele poselstva, které v chladných dnech po svátku sv. Kateřiny léta Páně 1465 opouštělo Prahu, stál pan Lev z Rožmitálu. Jméno krále zvířat nenosil náhodou, patřil k nejmocnějším pánům v českém království, a svou sestru dokonce provdal za českého krále Jiřího z Poděbrad. Právě v jeho službách vyrážel na cestu, která jej po řadě zastávek v předních říšských městech dovedla 22. ledna následujícího roku před bruselské hradby.

historie politika

19.10.2024 |Tomáš Borovský | esej

Do Ruska za prací

Švýcarské vychovatelky v carské říši

Švýcarsko dnes patří k evropským zemím s největším podílem cizích státních příslušníků na svém území – dvacet pět procent z devíti milionů obyvatel. Kdo by si pomyslel, že po dlouhou dobu bylo Švýcarsko zemí, z níž lidé odjížděli? Emigranti směřovali především do Ruska, kde mezi lety 1700 a 1917 žilo padesát až šedesát tisíc Švýcarů, značnou část z nich tvořily ženy.

dějiny migrace Rusko Švýcarsko

05.02.2025 |Danièle Tosato-Rigo | esej

Menu

Filter