revize re:vize časopis

esej

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Budiž na moři země silná a široká!

Voda ve slovanských vyprávěních o stvoření světa

Slovanské „mytologické“ příběhy o stvoření světa známe výlučně díky pozdějšímu, modernímu folkloru. To s sebou samozřejmě nese nemálo potíží, chceme-li se dozvědět něco o dávných představách o vzniku světa, protože lidová vyprávění a zlidovělé apokryfy jistě nelze považovat za doklady archaických mytologií. 

Ambivalence živludualismusMýtus Earth-DiverSlovanská kosmogonie

03.06.2026 |Jiří Dynda | esej

Kdo umývá nádobí

O práci placené i neplacené, lásce a zdraví

„S výjimkou několika mužů není nikoho třeba přesvědčovat, že ženy vždycky byly a stále jsou tou zaměstnanější polovinou lidstva. Tvoří polovinu populace světa, připadne na ně dvě třetiny odpracovaných hodin, deset procent vyplacených mezd a vlastní jedno procento světového majetku.“

Česká republikafeminismussociologie

11.04.2025 |Kateřina Lišková | esej

Pro všechny?

Co předcházelo „tereziánskému“ školskému systému

Snad každá polistopadová vláda si vytyčila školství jako jednu ze svých priorit v předvolebním klání. Na postu ministra školství se za dobu samostatné České republiky vystřídalo dvaadvacet osob různé politické orientace. A dodnes se v zemi, která jako jedna z prvních v Evropě zavedla všeobecnou školní docházku v rámci promyšleného plošného systému, jeví ucelená reforma školství jako utopie. Jak se vlastně rodil onen „rakouský“ školský systém, který dnes nese jméno panovnice Marie Terezie?

osvícenstvíRakousko-Uherskoškolství

11.10.2025 |Daniela Tinková | esej

Trpělivá příprava

Katedrální školy a formování středověké vzdělanosti

Jazykovou výuku spojovaly se systematickou přípravou na správní, soudní a duchovní povinnosti. V lavicích středověkých katedrálních škol se utvářely dovednosti a intelektuální návyky, které dlouhodobě ovlivnily evropskou kulturu i organizaci veřejného života.

Evropaškolstvístředověk

09.10.2025 |Michaela Falátková | esej

Boj o pravdu

Jak obvinění ze lží mění politiku a společnost

Politický boj o pravdu není novinka – je starý jako politika samotná. Pravda v politice nikdy nebyla jen otázkou objektivních faktů; vždy závisela i na interpretaci, mocenských zájmech a dobových ideologických a technologických podmínkách. Od procesů s kacíři ve středověku přes nacistickou propagandu až po dezinformace v době studené války byly pravda a lež využívány jako mocenské nástroje na delegitimizaci oponentů. Jak se tento boj mění v době digitální?

dezinformacepolitikapravdivostpropaganda

23.05.2025 |Alena Kluknavská | esej

Mocenské intervence do školství mají své limity

Dějepis v historické perspektivě

Kdo byl první český král? Pozor, nikoli dědičný, jen pro svou osobu. Vratislav? Kolikátý? Druhý? Správně! A kdy to bylo? Odpověz celou větou! Takhle nějak probíhaly dialogy mezi učiteli a žáky na hodinách dějepisu v druhé polovině 19. století. Jak se tento předmět učil a jak ho učíme dnes? Kde hledat předchůdce takzvané badatelské výuky?

Česká republikadějepisškolství

19.10.2025 |Jaroslav Pinkas | esej

Filozofie umlčování

Malý úvod do moderního myšlení o cenzuře

V roce 2003 se ruské ministerstvo školství rozhodlo revidovat některé učebnice moderních dějin, které z jeho hlediska dostatečně nevyjadřovaly „vlastenecký obsah“. Jeden z nejvýraznějších zásahů se dotkl učebnice Igora Doluckého Národní dějiny: 20. století, která byla stažena ze školního kurikula i z prodeje.

20. stoletícenzurafilozofieprávoUSA

05.12.2025 |Tomáš Koblížek | esej

Vodní světy

Hydrohistorie a představy o planetární energii

Ve filmu Vodní svět (Waterworld, 1995) je Země téměř zcela zatopená. Jedna z nejvýraznějších scén filmu se odehrává nikoliv během bitvy nebo bouře, ale při tichém aktu směny: v malé nádobě je odměřována pitná voda, je pečlivě střežena a obchoduje se s ní jako s nejcennější komoditou na planetě.

antropocénhydrocentrismusinfrastrukturamocstandardizace

09.06.2026 |Carlos Fernando Teixeira Alves | esej

Import ze Západu

Formování významu feminismu u nás v devadesátých letech

V prvním desetiletí po roce 1989 považovala většina české společnosti všechno, co přicházelo ze Západu, za správné, ba dokonce za vzor k okamžitému napodobení. Netýkalo se to ovšem feminismu. Ten byl naopak po celá devadesátá léta pro mnohé sprostým slovem, bez ohledu na dlouhou tuzemskou historii ženského hnutí. Proč?

ČeskoslovenskofeminismusZápad

15.10.2024 |Denisa Nečasová | esej

Zvrhlé umění a moderní management

Věda, badatelé a nacismus

Nacistický režim krutě zasáhl do německého vědeckého prostředí. Ty, které nezničil, donutil k emigraci, vnitřnímu exilu, či je přesvědčil ke spolupráci a samotná věda, často pokřivená, se stala falešným argumentem v rukou nacistických vůdců. Porážka nacistického režimu však pro mnohé z kompromitovaných badatelů neznamenala konec jejich vědecké kariéry.

nacismuspropagandauměnívěda

15.12.2024 |Adrien Palladino | esej

Citlivá území

Pomník, veřejný prostor a jejich (ne)přátelé

Usazení tří nových soch andělů na sokl mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí začátkem letošního roku provázely zajímavě scestné interpretace z úst samotných sochařů. Jinak se zdálo, že argumentační zátěž, jež obnovený sloup dlouhodobě provází, vyústila spíš v nezájem veřejnosti. Vytrácení snahy chápat dějinné stopy v našem okolí se nám však může vymstít.

pomníkPrahaveřejný prostor

16.09.2024 |Ondřej Jakubec | esej