Rozhovor s literárním vědcem Michaelem Wögerbauerem o cenzuře
S rakouským germanobohemistou a literárním vědcem působícím v pražském Ústavu pro českou literaturu AV ČR mluvíme o různých pojetích omezování a regulování literatury.
Skončí i kapitalismus? Jak byla chápána „rodina“ v dávné minulosti? Jak archeologové zacházejí s narůstajícími daty? Jak vypadá vědecká konkurence a jak solidarita? Hovoříme s vědeckou ředitelkou Rakouského archeologického institutu při Rakouské akademii věd.
Obecně se ví, že všechny děti v naší republice nemají ve vzdělávání stejnou startovní čáru, víme ale, jak obrovské rozdíly mezi některými regiony jsou? A jak se místní lidé s nerovnostmi v šancích na školní a životní úspěch dětí snaží bojovat?
Rozhovor s terénními vyučujícími a vědkyněmi Christelle Nicolas a Carolinou E. Santo
Co se stane, když se žáci a žákyně vydají prozkoumávat vnější prostor? Jak probouzet údiv v pohledech otupených zvykem a všedností? Jak naše vnímání světa mění chůze? Hovoříme s badatelkami, performerkami a chodkyněmi Christelle Nicolas a Carolinou E. Santo.
Rozhovor s historičkou umění a umělkyní Martinou Pippal
Jaké je kombinovat práci historičky umění a uměleckou činnost? Jaká byla Vídeň za studené války? A jak pád Berlínské zdi změnil spolupráci vídeňských badatelů se světem? S Martinou Pippal mluvíme o přístupu k umění i o jejím dětství.
Ve středověku putovali do Svaté země nejen bohatí hříšníci, ale také diplomaté či špioni. S profesorem dějin umění na univerzitě ve Fribourgu Michelem Baccim mluvíme také o tom, jak si lidé přivlastňovali posvátno, co k tomu potřebovali a proč jsou tyto znalosti výsostně důležité pro dnešní svět.
Čím se mezi sebou slovně častovali husité a jejich odpůrci? Jak vypadala středověká disputace? Můžeme v Husově charismatickém vystupování nalézt rysy populismu? Hovoříme s klasickou filoložkou a historičkou, která se dominantně věnuje 15. století a dílu Jana Husa.
V dnešní době, kdy máme pocit politických a společenských změn zatím nejasného rozsahu, může být poučné ohlédnout se za tím, jak jsme hodnotili éru transformace po roce 1989 a její dopady. Hovoříme s oceňovaným vídeňským historikem, jenž se tímto tématem dlouhodobě zabývá.
Premiér, který dovedl Českou republiku do Evropské unie, je vzděláním historik, avšak za minulého režimu prošel mnoha zaměstnáními. Jeho postřehy k současné politické i společenské situaci v naší zemi vycházejí nejen ze vzpomínek na naši dynamickou nedávnou minulost, ale i z historických a uměleckých zdrojů.
Jaký je vztah humanitních věd a emancipace menšin ve společnosti? Jak vypadají „obrazy jiné touhy“? S jednatelem Společnosti pro queer paměť, historikem architektury, designu a umění i bojovníkem za památky Ladislavem Jacksonem jsme o tom hovořili v nyní uzavřené funkcionalistické budově divadla na brněnském výstavišti.
Rozhovor s Irinou Ostrovskou z organizace Memorial
Dlouholetá pracovnice Memorialu, který se zabývá studiem politických represí v Sovětském svazu a v současném Rusku, žije nyní v exilu. Memorial byl v Rusku zlikvidován v roce 2022, kdy také získal Nobelovu cenu za mír. S Irinou Ostrovskou jsme hovořili (nejen) o výstavě Materiál – ženské vzpomínky na gulag a o odchodu z Ruska.
Jak se informovalo o světovém dění v historii umění v době před internetem? Jak se mladá římská feministka a učitelka ocitla ve vedoucí pozici v mužském světě? Co hledat v knihách? Hovoříme s ředitelkou nakladatelství Viella, jež vydává časopis Genesis o ženě v dějinách.
