Christian Michel popisuje proměnu systému výtvarného umění po francouzské revoluci. Ohlíží se též do rodinné historie a vysvětluje, v čem spočívá jeho role intelektuála.
Badatelka s arménskými kořeny působící ve Francii se zaměřuje na dějiny carského Ruska a Sovětského svazu. Hovořili jsme o nedávných arménských dějinách a otázkách, které před ni staví současná politická situace na Kavkaze i rodinné dědictví.
Odkud se bere zvláštní český postoj k Evropské unii, ale třeba i přístup některých našich politiků k putinovskému Rusku? Je hloupý Honza nesmrtelná figura naší zahraniční politiky?
Rozhovor s politologem a historikem Jacquesem Rupnikem
Humanitní vědec, který působil dva roky jako poradce prezidenta Václava Havla, se zamýšlí nad postavením veřejného myslitele v době po roce 1989 a dnes, v nepřehledné době po „konci dějin“.
V období kolem roku 1900 se rodil svět, v němž žijeme dnes. Studium tehdejšího výtvarného dění je uchvacující, a pokud dokážeme pojmout a bezpředsudečně nahlédnout celý tehdejší systém, i mimořádně inspirativní. Hovořili jsme o dvou českých malířích, o autenticitě, revizích pohledu na minulost či o stavu humanitních věd.