zápisky z cest

V srdci Amazonie

Jazykový melting pot v Francouzské Guyaně

Erasmus už není žádná nevšednost, málokdo ale ví, že umožňuje i cesty do tisíce kilometrů vzdálených destinací. Moje dobrodružná duše se do toho vrhla po hlavě, a tak jsem se v srpnu roku 2023 po dvou dnech cesty ocitla na Francouzské Guyaně, 8 000 km od domova.

Guyana jazyky mísení

25.05.2025 |Barbora Musilová | zápisky z cest

Ani stéblo!

Svanetské středověké památky pod náporem

Osmdesátiletý muž opatrně stoupá po rozbahněné lesní pěšině do prudkého kopce. Kameny po dešti kloužou, někde se člověk musí přidržet větve. Po téhle trase chodí stařec tam a zpět každý den. Jeho rodina po staletí opatruje klíče od středověkého pravoslavného chrámu a předává si je z otce na syna.

Gruzie památky turismus UNESCO

27.03.2025 |Jana Černocká | zápisky z cest

Čísla a lidé

Uprchlické příběhy z brigády v Řecku

Když jsem odjížděla do Řecka kvůli letní brigádě v hotelu, věděla jsem, že za tři měsíce se vrátím domů a uvidím svou rodinu. Víceméně jsem také věděla, co mě čeká, mohla jsem se spolehnout, že lidi, které potkám, budou slušní a přátelští. Co kdybych však neměla ani jednu z těchto jistot? Co kdybych se vydala do naprostého neznáma, s rizikem, že už se nikdy nevrátím, s možností, že cestou přijdu o všechno, ne-li o život?

migrace Palestina politika Řecko Sýrie

23.02.2025 |Petra Hoffmannová | zápisky z cest

Čí je bohyně?

Otázky okolo návratu Anahit do Jerevanu

Anahit se vrátila do Arménie. Třebaže uběhl víc než měsíc od pompézní vernisáže, v potemnělém sále, který se jí na tento půlrok stal domovem, se tísní neobvyklé množství návštěvníků. Z tváří přihlížejících, kteří se podobně jako já v tuto říjnovou sobotu vydali do jerevanského Historického muzea Arménie, lze vyčíst okouzlení, skoro až pýchu, když se dívají na tuto více než dva tisíce let starou bronzovou bohyni.

Arménie helénismus památky umění Velká Británie

30.01.2025 |Zuzana Urbanová | zápisky z cest

Čas prolomit bariéry

Nejen římské vize akademického světa

Představuji si to nějak takhle: v zimě se sedělo v prostorných palácových saloncích se štukovou a freskovou výzdobou z 16. století, s tapiseriemi na stěnách a mohutným nábytkem z tmavého dřeva. S prvními teplými večery se pak společnost přesouvala na střešní terasu, odkud je vidět prakticky celé staré město: od Piazza Venezia, kde se tou dobou pravděpodobně již stavěl ohromný památník italského krále-sjednotitele Viktora Emmanuela, přes rušnou Via del Corso až ke kopuli Svatého Petra.

dějiny umění feminismus Řím věda

23.12.2024 |Jana Černocká | zápisky z cest

Výhledy z vagonu metra

Překvapivá projížďka athénskými památkami

Athénské centrum člověk může projít pěšky. Cestovatel si jen musí přivyknout na chodníky – ty chvílemi mizí a znovu se objevují, stojí na nich motorky, auta, a hlavně příbytky pro kočky různých druhů a velikostí. Při delší procházce městem se tudíž občas může hodit nějaký dopravní prostředek. Jako nejosvědčenější možnost v Athénách je dle mého názoru metro. Jezdí (většinou) načas a díky poměrně rozvětvené struktuře máte téměř vždy poblíž nějakou stanici.

památky Řecko železnice

25.11.2024 |Adéla Lisáková | zápisky z cest

Tady jsme taky byli!

Santa Maria dell’Anima v Římě

Na konci roku 2020, v době covidové, spustilo České centrum v Římě vzdělávací projekt České stopy v Itálii, který na Facebooku a Instagramu „představuje místa, kde historie českých zemí od středověku po současnost zanechala své otisky“. Pod hashtagem #tracceCecheInItalia se objevují krátké texty mimo jiné o hrobce svatého Cyrila pod kostelem sv. Klimenta či o barokní soše sv. Jana Nepomuckého na Milvijském mostě v Římě nebo o premiéře opery Josefa Myslivečka v Boloňském městském divadle v roce 1770.

Česko Rakousko-Uhersko Řím

25.10.2024 |Jana Černocká | zápisky z cest

Ararat

O jedné příliš dlouhé cestě

Cesta ke středověkému arménskému chrámu Achtamar, který leží na území dnešního Turecka, vede kolem Araratu. Vyhlížím z okénka maršrutky, překvapuje mě, jak rozdílně Ararat působí při pohledu z Arménie a z Turecka. V Turecku je z něj najednou obyčejná hora s půvabným zasněženým vrcholkem. Avšak v Jerevanu, kde už pět měsíců žiji, si na Ararat pořád nemůžu zvyknout, jeho majestátnost a síla mě pokaždé znovu ohromí. Nedávno mi v arménském parku jeden opilý muž dlouze vyprávěl svůj smutný životní příběh a zakončil ho tím, že se každé ráno dívá ze svého bytu na Ararat a prosí horu o odpuštění...

Arménie Turecko

26.09.2024 |Margarita Khakhanova | zápisky z cest

Menu

Filter