revize re:vize časopis

všechny články

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Citlivá území

Pomník, veřejný prostor a jejich (ne)přátelé

Usazení tří nových soch andělů na sokl mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí začátkem letošního roku provázely zajímavě scestné interpretace z úst samotných sochařů. Jinak se zdálo, že argumentační zátěž, jež obnovený sloup dlouhodobě provází, vyústila spíš v nezájem veřejnosti. Vytrácení snahy chápat dějinné stopy v našem okolí se nám však může vymstít.

pomníkPrahaveřejný prostor

16.09.2024 |Ondřej Jakubec | esej

Pelagie a Zuzana

Středověké světice překračující hranice genderu

Život Pelagie je křesťanská legenda pocházející z Palestiny, kterou údajně sepsal jáhen zvaný Jakub z Antiochie. Jakub zasazuje konec příběhu do Jeruzaléma, na Olivovou horu, kde kající poustevník známý jako Pelagius po plné tři roky, až do své předčasné smrti, žil na vlastní přání zazděn. Když Jakub přijíždí, aby se s poustevníkem setkal, dozvídá se, že mnich právě zemřel.

genderkřesťanstvísvětice

14.09.2024 |Mariana Bodnaruk | otazníky, pomlčky a vykřičníky genderu

#RomanEmpire

Nostalgie po ztracené hegemonii nejen na TikToku

Hashtag #RomanEmpire nasbíral do konce roku 2023 v aplikaci TikTok více než 1,8 miliardy zhlédnutí. Tento trend – nesmírně populární v USA i ve světě – sestával z krátkých videí, v nichž se uživatelky ptají mužů (otců, manželů, bratrů, přátel atd.), jak často myslí na starověký Řím: „Jak často myslíš na Římskou říši?“ Soudě podle jejich odpovědí, pokud na Římskou říši nemyslíte alespoň třikrát nebo čtyřikrát měsíčně, děláte něco špatně – někteří muži dokonce uvedli, že na ni myslí až třikrát denně! Ačkoli je na místě se ptát, nakolik lze takový trend na sociálních sítích brát vážně, zdá se, že mnozí z mužů na těchto videích své odpovědi opravdu vážně myslí.

historiepopkulturaŘím

12.09.2024 |Adrien Palladino | západ

Z koho tyla umělecká díla

Co chybí ve výkladech o památkách a artefaktech

Představte si, že navštívíte průměrný moravský zámek, a namísto bohatě zařízených interiérů znázorňujících život šlechty na vás bude čekat audiovizuální expozice o poddaných a zaměstnancích, které tamní aristokraté mnohdy sdírali z kůže, aby si zámek a svůj životní styl mohli dovolit. A to včetně jmen a osobních příběhů. Říkáte si, že je to bláznovství, popřípadě potrhlý pokus o návrat k marxistické historiografii?

kolonialismusreflexeumění

10.09.2024 |Jan Galeta|Tomáš Valeš | artefakty

Sami se svými traumaty

Sociologický pohled na pokročilou fázi večírku

S traumaty se roztrhl pytel. „Trauma přebíjí všechno ostatní,“ napsala na konci roku 2021 americká kritička Parul Sehgal v eseji The Case against the Trauma Plot (Teze proti traumatickým zápletkám). Každá literární postava, každý filmový hrdina, všichni obyvatelé dnešní populární kultury si nesou svá traumata. Ta vysvětlují jejich chování a staví je před úkol překonat sama sebe. V jinak postavených příbězích bychom hleděli do budoucnosti: vezme si ji za ženu, nebo ne?

sociologietrauma

08.09.2024 |Pavel Pospěch | traumata minulosti, otázky dneška

Od moderny po hobití údolí

Rozhovor s historičkou umění Marií Rakušanovou

V období kolem roku 1900 se rodil svět, v němž žijeme dnes. Studium tehdejšího výtvarného dění je uchvacující, a pokud dokážeme pojmout a bezpředsudečně nahlédnout celý tehdejší systém, i mimořádně inspirativní. Hovořili jsme o dvou českých malířích, o autenticitě, revizích pohledu na minulost či o stavu humanitních věd.

modernaumění

04.09.2024 |Ivan Foletti | rozhovor

Potřebujeme re:vize?

Celé to začalo skoro z recese, když se mě kolega Jiří Macháček, toho času profesor archeologie, zeptal, co bych udělal, kdybych měl skoro neomezené prostředky pro svou vědeckou skupinu. Moje odpověď byla okamžitá: založil bych časopis, který bude ukazovat, jak moc jsou vědy o člověku a jeho historie potřebné právě teď – ve světě, který se čím dál tím víc podobá šílícímu hysterikovi.

historievěda

02.09.2024 |Ivan Foletti | editorial