revize re:vize časopis

esej

Filter

rubrika
vše
časopis
vše
autor
vše
seřadit
od nejnovějšího

Dynamiky svatosti

Populismus, liberalismus a náboženství

Běžně o politických ideologiích neuvažujeme jako o něčem spojeném s náboženstvím. Liberalismus, nacionalismus, socialismus a další ideologie jsou plodem moderní doby a pro tu je – minimálně v evropském kontextu – charakteristická sekularizace, tedy „odnáboženštění“ společnosti, především jejího veřejného života.

filosofieliberalismuspopulismusposvátno

11.06.2025 |Jan Černý|Petr Kratochvíl | esej

Boj o pravdu

Jak obvinění ze lží mění politiku a společnost

Politický boj o pravdu není novinka – je starý jako politika samotná. Pravda v politice nikdy nebyla jen otázkou objektivních faktů; vždy závisela i na interpretaci, mocenských zájmech a dobových ideologických a technologických podmínkách. Od procesů s kacíři ve středověku přes nacistickou propagandu až po dezinformace v době studené války byly pravda a lež využívány jako mocenské nástroje na delegitimizaci oponentů. Jak se tento boj mění v době digitální?

dezinformacepolitikapravdivostpropaganda

23.05.2025 |Alena Kluknavská | esej

Paměť, politická zbraň

Zneužívání vzpomínek na devadesátá léta v Rusku

V Rusku devadesátých let minulého století se vedle sebe ocitly svoboda a nové možnosti i ztráta smyslu a zhroucení dosavadního života mnoha lidí. Součástí každodennosti se staly násilná kriminalita a ekonomická nestabilita, stejně jako (především západní) spotřební zboží, kulturní tvorba a životní styl.

90. léta 20. stoletíhistoriepaměťRusko

15.05.2025 |Andrei Zavadski | esej

Od pěstního klínu k umělé inteligenci

Obecná teorie artefaktu a lidského světa v kostce

Jedna z pozoruhodných vědeckých teorií o lidském světě se nazývá obecná teorie artefaktu. Pokud jste o ní ještě neslyšeli, není to vaše chyba. Touto teorií se totiž explicitně nezabývá žádná konkrétní věd­ní disciplína. Neexistuje-li pro ni správná škatulka, neexistují ani specializované ústavy či univerzitní katedry, kde by se systematicky studovala. Nejsou tudíž k dispozici ani žádní odborníci, kteří by ji vysvětlovali široké veřejnosti – zůstá­vá tak víceméně neznámá.

antropocénarcheologieartefaktyumělá inteligence

05.05.2025 |Jiří Macháček | esej

Kdo umývá nádobí

O práci placené i neplacené, lásce a zdraví

„S výjimkou několika mužů není nikoho třeba přesvědčovat, že ženy vždycky byly a stále jsou tou zaměstnanější polovinou lidstva. Tvoří polovinu populace světa, připadne na ně dvě třetiny odpracovaných hodin, deset procent vyplacených mezd a vlastní jedno procento světového majetku.“

Česká republikafeminismussociologie

11.04.2025 |Kateřina Lišková | esej

Lekce Anežky České

Charita i prezentace rodu ve 13. století

Střídání, spojování a vyvažování práce duchovní, organizační, sociální, charitativní a politické najdeme v 13. století v našich dějinách. Připomínáme jednu z nejvýraznějších činorodých žen, které tehdy s myslí obrácenou k Bohu nezapomínaly na svůj původ a z něj vyplývající závazky.

Anežka Českácírkevklášterpolitikastředověkženská otázka

07.04.2025 |Tomáš Borovský | esej

Hrdinky, nebo hysterky?

Feministická debata raného novověku před érou feminismu

Z výzdoby ložnic luxusního novomanželského apartmá ve vile Kratochvíle, vystavěné kolem roku 1590 v jižních Čechách, lze vyčíst navzájem velmi odlišné dobové představy a vzkazy o povaze žen. Jak se v renesanci a baroku vyvíjel spor zvaný querelle des femmes?

barokoliteraturarenesanceuměníženská otázka

21.03.2025 |Ondřej Jakubec | esej

Angažovat se od stolu

O každodennosti literární práce

Rozhlížím se po svém stole. Chaotická konstelace: knihy, psací potřeby ve všemožných seskupeních, popsané útržky papírů, dohořelé svíčky, nedopité hrnky, kapesníky a uprostřed notebook. Dalo by se říct, že můj psací stůl představuje určitou formu sociálního prostoru, kde se stírají hranice mezi mnou a světem, mým tělem a předměty, prací a volným časem. U svého stolu píšu, pracuji a odpočívám, jím, diskutuji i rozjímám. A tak moje každodennost začíná právě u stolu. Stává se prostorem, který tělesně a bytostně zabírám, který také podpírá moje psaní.

feminismusliteraturaVirginia Woolfová

09.03.2025 |Michaela Rumpíková | esej

Obrázky domoviny

Češi, Slováci a Rusíni v Americe v dobách Hordubala

Karel Čapek v Hordubalovi vystihl rozdvojený pocit emigranta po návratu domů, podemletý nedůvěrou na všech frontách. Idealizované představy o životě v Americe, ale i o zemi, z níž Hordubal odjel, přerůstaly v meziválečné době ve stereotypy. Některé doznívají i dnes.

Československomigraceprvní republikaUSA

17.02.2025 |Marta Filipová | esej

Doba zlomová

Jak Češi před deseti lety objevili islám

Od započetí takzvané evropské migrační krize, kdy do Evropy, nikoliv však České republiky začali proudit lidé z muslimských zemí, zanedlouho uběhne deset let. Způsob tehdejší veřejné debaty, v níž téměř chyběli akademičtí odborníci, byl přelomový a naše politická kultura je jím poznamenaná dodnes.

Česká republikaIslámmédiamigracepolitika

13.02.2025 |Bronislav Ostřanský | esej

Do Ruska za prací

Švýcarské vychovatelky v carské říši

Švýcarsko dnes patří k evropským zemím s největším podílem cizích státních příslušníků na svém území – dvacet pět procent z devíti milionů obyvatel. Kdo by si pomyslel, že po dlouhou dobu bylo Švýcarsko zemí, z níž lidé odjížděli? Emigranti směřovali především do Ruska, kde mezi lety 1700 a 1917 žilo padesát až šedesát tisíc Švýcarů, značnou část z nich tvořily ženy.

dějinymigraceRuskoŠvýcarsko

05.02.2025 |Danièle Tosato-Rigo | esej