západ

Tiskem proti nepříteli

Grafika, propaganda a třicetiletá válka

Na jedné straně vidíme křížovou cestu, Ježíš pod tíhou kříže právě upadl. A na druhé straně se vypasený papež nechává nést, jako by byl polobůh. Autoři pamfletu Passional Christi und Antichristi (Pašije Krista a Antikrista) z roku 1521 nemají pochybnosti: jeden je Kristus, ten druhý Antikrist. Autory této tvrdé satiry nebyli nikdo jiný než sám vůdce reformace Martin Luther s malířem a rytcem Lucasem Cranachem starším a humanistou a reformátorem Philippem Melanchthonem. Sílu obrazu manipulovat obecenstvem si očividně plně uvědomovali: pamflet cílil na emoce čtenářů, text a obraz se vzájemně umocňovaly a vyvolávaly strach i naději spojené s vizí konce světa.

dějiny umění grafika historie propaganda třicetiletá válka

15.06.2025 |Radka Nokkala Miltová | západ

Osmdesát devět vteřin do apokalypsy

Einsteinovy a Oppenheimerovy Hodiny posledního soudu

V roce 1947 vytvořili vědci z projektu Manhattan – projektu, který vyústil ve výrobu atomových bomb, jež v roce 1945 zničily Hirošimu a Nagasaki – symbolické hodiny. Nesou jméno Hodiny posledního soudu a jsou analogií odpočítávání času k příchodu Nového roku, známého například z Times Square v New Yorku, ovšem místo půlnoci nadejde apokalypsa.

apokalypsa dezinformace historie klimatické změny

11.05.2025 |Adrien Palladino | západ

Zapomenutý svět

O zrušených ženských klášterech

Řekne-li se dnes „ženský klášter“, většina lidí si asi představí izolované místo, kde ženy vedly asketický život oddělený od okolního světa. Práce mnohých badatelů však ukazují, že historická skutečnost byla mnohem rozmanitější.

církev klášter muzejnictví ženská otázka

17.04.2025 |Sabina Rosenbergová | západ

Univerzita La Sapienza, Řím, 3.2.1968 © Wikimedia Commons , autor Rodrigo Pais, volné dílo

Přísahej věrnost režimu!

Univerzity a věda v Itálii třicátých let

Přísahám věrnost králi, jeho královským následovníkům a fašistickému režimu. Přísahám, že budu věrně dodržovat Stanovy a další státní zákony, že budu zastávat funkci vyučujícího a plnit všechny své akade-mické povinnosti s cílem vychovávat čestné občany oddané vlasti a fašistickému režimu. Přísahám, že nepatřím ani nebudu patřit k žádné organizaci či straně, jejíž aktivity nejsou v souladu s povinnostmi funkce.

fašismus Itálie meziválečná doba univerzity

23.03.2025 |Alberto Virdis | západ

Co je to rasa?

O genetice ve veřejném diskurzu po druhé světové válce

V roce 1952 vyšla kniha s názvem What Is Race? Evidence from Scientists (Co je to rasa? Důkazy vědců). Byla určena široké veřejnosti od školáků po dospělé a vydala ji organizace UNESCO, založená o sedm let dříve, na samém konci druhé světové války. Jedním z hlavních bodů ústavy UNESCO byl „boj proti dogmatu o nerovnosti ras a lidí“, a publikace tak byla součástí rozsáhlé kampaně zaměřené na pojem rasa. Význam této kampaně v poválečném období, tedy poté co byly v důsledku rasové teorie zavražděny miliony lidí a byla odhalena zvěrstva páchaná v koncentračních táborech, je zjevný.

genetika migrace nacismus rasismus UNESCO

13.03.2025 |Adrien Palladino | západ

Velká výměna

Konspirační ideologie a banalita zla

Myšlenky Renauda Camuse a Jeana Raspaila mají kořeny v 19. století, v době, kdy Západ prostřednictvím koloniálních projektů ovládal svět. V té době krystalizovala teorie o nadřazenosti jedné rasy nad jinou a mísení ras bylo vnímáno jako potenciální nebezpečí, které by mohlo vést až ke ztrátě identity.

dějiny Francie migrace nacionalismus

07.02.2025 |Adrien Palladino | západ

Mezi slávou a smrtí

Aribert z Intimiana, arcibiskup milánský

V monumentální kronice saské dynastie popisující události, které zasáhly Svatou říši římskou mezi lety 908 a 1018, autor Dětmar z Merseburku uvádí zprávu o tom, že milánským arcibiskupem byl zvolen Aribert z Intimiana. Na první pohled by se tato zmínka mohla zdát překvapující: proč se slavný biskup z Merseburku rozhodl zaznamenat tuto zdánlivě běžnou informaci?

církev dějiny Itálie památky

28.01.2025 |Irene Quadri | západ

Pistole, ropa a úplatky

Archeologové ve službách zákona

Samozřejmě to nebylo poprvé, co na mě někdo střílel. V drsném kraji Severní Dakoty se lidé dívali křivě na každého, kdo na sobě měl oranžovou vestu nebo cokoliv, co vypadalo „oficiálně“. Jako archeologové pracující pro projektantskou firmu jsme byli s kolegy zaměstnáni velkými ropnými společnostmi, abychom v rámci jejich plánu na těžbu ropy splnili povinnost, kterou jim ukládal americký zákon o historických památkách.

archeologie kapitalismus ropa USA

11.12.2024 |Ian Randall | západ

Přistěhovalci v Pantheonu

Posmrtný příběh manželů Manouchianových

Dne 21. února 1944 němečtí vojáci zastřelili v pařížské pevnosti Mont-Valérien komunistického odbojáře arménského původu Missaka Manouchiana a jeho druhy. O osmdesát let později, 21. února 2024, byli odbojář Manouchian a jeho žena Mélinée „přijati“ do Pantheonu – pohřebiště nejvýznamnějších osobností, jimž chce Francouzská republika prokázat čest. Rozhodnutí se nesetkalo s jednomyslným souhlasem. Vláda Emmanuela Macrona dala přednost Arménovi před Židy.

Arménie Francie politika

11.11.2024 |Adrien Palladino | západ

#RomanEmpire

Nostalgie po ztracené hegemonii nejen na TikToku

Hashtag #RomanEmpire nasbíral do konce roku 2023 v aplikaci TikTok více než 1,8 miliardy zhlédnutí. Tento trend – nesmírně populární v USA i ve světě – sestával z krátkých videí, v nichž se uživatelky ptají mužů (otců, manželů, bratrů, přátel atd.), jak často myslí na starověký Řím: „Jak často myslíš na Římskou říši?“ Soudě podle jejich odpovědí, pokud na Římskou říši nemyslíte alespoň třikrát nebo čtyřikrát měsíčně, děláte něco špatně – někteří muži dokonce uvedli, že na ni myslí až třikrát denně! Ačkoli je na místě se ptát, nakolik lze takový trend na sociálních sítích brát vážně, zdá se, že mnozí z mužů na těchto videích své odpovědi opravdu vážně myslí.

historie popkultura Řím

12.09.2024 |Adrien Palladino | západ

Menu

Filter