Prezident, car a chrám

21.05.2025 |Margarita Khakhanova |dvojtečka : postřehy k současnosti
Snímek z pořadu «Россия. Кремль. Путин. 25 лет» © TV Rossija 1

Těsně před letošním výročím konce druhé světové války, které se v Rusku slaví 9. května jako Den vítězství, odvysílal provládní televizní kanál Rossija 1 obsáhlý rozhovor s Vladimirem Putinem. Nazván byl Rusko. Kreml. Putin. 25 let. Interview probíhalo v prezidentově kremelském bytě, a tak pořad nabídl exkluzivní exkurzi do Putinova sídla.

Po většinu natáčení seděl Putin v obývacím pokoji a za ním byl vystaven velký portrét Alexandra III. od Nikolaje Šilděra (1828–1898). Přestože Putin si jistě může dovolit koupit nebo si jednoduše nechat přinést originál obrazu (jako to již učinil s proslulou ikonou svaté Trojice od Andreje Rubleva z 15. století), v tomto případě před sebou původní dílo nemáme. Že se jedná o napodobeninu, prozrazuje chrám zobrazený na pozadí plátna, který velmi připomíná Chrám Kristova vzkříšení neboli Hlavní chrám ozbrojených sil Ruské federace, postavený v roce 2020 nedaleko Moskvy. Přítomnost portrétu právě Alexandra III. v Putinově bytě není překvapivá, je dokonce symptomatická. Prezident k monarchovi zjevně cítí niternou spřízněnost a patrně se považuje za jeho následovníka. Například v roce 2017 při odhalení pomníku Alexandra III. na Krymu (!) stál Putin přímo před carovou sochou, takže to vypadalo, jako by je televizní hlasatel představoval oba najednou:

„Odhaluje se památník vládci, který přinesl Rusku mír, slávu, rozkvět i stabilitu, caru mírotvorci, všeruskému caru, Alexandru III.“

Analogie, kterou Putin tvoří mezi sebou a Alexandrem III., je v lecčem opodstatněná. K Putinovi nesedí pouze epitet „car-mírotvorce“, ve všem ostatním jsou si ti dva opravdu dost podobní. Za vlády Alexandra III. se totiž v Ruské říši citelně zpřísnily represe, pronásledování odpůrců se vystupňovalo a vznikaly zákony diskriminující národní i náboženské menšiny. A právě tehdy také vzniklo a šířilo se heslo „Rusko pro Rusy“. Domalovaný chrám na pozadí zmiňovaného portrétu přidává ztotožnění Putina s Alexandrem III. další rozměr. Chrám ozbrojených sil Ruské federace postavený při příležitosti pětasedmdesátiletého výročí konce války byl vybudován na přímou Putinovu objednávku a za státní peníze. Je jedním z největších pravoslavných chrámů v Rusku a všechny jeho rozměry nesou symbolický význam a připomínají důležitá data. Například průměr kupole – 22 metrů a 43 centimetrů – odkazuje na čas 22 hodin 43 minut, kdy byla podepsána kapitulace Německa. Chrám, plný rozmanité symboliky, však především ukazuje, jak silně jsou v současném Rusku provázány církevní a světská moc. Známe-li historii Alexandra III. i chrámu ozbrojených sil, portrét v Putinově bytě už nevypadá jako anachronismus. Zdá se, že umístěním chrámu i Alexandra III. na jeden obraz Vladimir Putin stírá hranice mezi historií a současností, mezi fikcí a realitou. Jako by říkal: já jsem skutečný následník Alexandra III., a tedy jediný legitimní vládce, jemuž moc svěřil Bůh. Zbývá jen připomenout, že carové vládnou do konce života a že interview s Putinem vyšlo u příležitosti 25. výročí jeho vlády. •

Nikolaj Gustavovič Schilder (1828–1898), Portrét Alexandra III., konec 19. století,
Ústřední vojenské historické muzeum dělostřelectva, ženijních vojsk a signálních sborů, Petrohrad
© Wikimedia Commons, volné dílo

Z ruštiny přeložila Karolina Foletti.

21.05.2025 |Margarita Khakhanova |dvojtečka : postřehy k současnosti